Bombardování Drážďan zahubilo nejvýše 25 tisíc lidí

Při spojeneckém bombardování Drážďan v únoru 1945 zahynulo až 25 tisíc lidí. Oznámila to komise německých historiků pověřená probádáním této pro Němce stále sporné kapitoly závěru druhé světové války. Někteří historici a německá krajní pravice totiž hovoří o statisících mrtvých a "bombovém holocaustu" Němců.

Expertní komise pod vedením Rolfa-Dietera Müllera pracovala od roku 2004 a prozkoumala údajně všechny dostupné dokumenty vážící se ke zničení saské metropole ve dnech 13. až 15. února 1945. Její závěrečná zpráva, zveřejněná na webových stránkách Drážďan, potvrzuje předběžná zjištění prezentovaná na podzim 2008.

Již tehdy němečtí historici konstatovali, že při náletech prokazatelně zahynulo 18 tisíc lidí a celkový počet mrtvých nepřesáhl 25 tisíc.

Kontroverzní akce dodnes vyvolává mezi odborníky i Němci spory, zda bylo intenzivní bombardování úměrné vojenskému významu města, nebo zda se Drážďany staly obětí demonstrace síly či pomsty protihitlerovské koalice.

Drážďany se na seznamu cílů pro spojenecké bombardování ocitly kvůli tomu, že byly významným železničním uzlem a zároveň sídlem několika továren dodávajících materiál armádě.

Britská a americká armáda se bombardováním německých měst snažila znemožnit přesun německých jednotek na východ, a usnadnit tak ruským silám jejich postup. Současně měla přimět hitlerovské Německo složit zbraně a ukončit tak nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva, který vypukl v roce 1939.

Nejasnosti ohledně počtu obětí vyplývají z faktu, že mrtví byli pohřbíváni či hromadně spalováni s velkým spěchem a že ve městě bylo také neupřesněné množství uprchlíků. Kontroverzní britský historik David Irving píše v knize Zkáza Drážďan o 135 tisících obětech, většina ostatních badatelů uvádí čísla o zhruba 100 tisíc nižší.

Německá krajní pravice naopak mluví o 200 až 300 tisících mrtvých. Výročí bombardování 13. února také využívá každý rok k demonstracím v Drážďanech proti "bombovému holocaustu" Němců. Demonstrací se v posledních letech účastní i spřátelené neonacistické skupiny z Česka, Polska a dalších zemí.

Letos jim však odpůrci pravicového extremismu v pochodu městem zabránili. Tisíce obyvatel Drážďan tehdy vyjádřily nesouhlas s neonacistickými myšlenkami několikakilometrovým lidským řetězem v centru saské metropole.

Foto: Deutsche Fotothek‎ a Bundesarchiv a Jan Schejbal