Británie chce cvičit občany proti terorismu

Británie hodlá v boji s terorismem spoléhat i na pomoc veřejnosti a poskytne asi 60 tisícům lidí výcvik, jak jednat v případě teroristického útoku. Vyplývá to z nové protiteroristické strategie, kterou zveřejnila ministryně vnitra Jacqui Smithová. Upozornila, že hrozba teroristického útoku v Británii je stále vážná, tedy podle britské stupnice hodnocení rizik terorismu druhá nejvyšší.

Podle Smithové tato hrozba nesouvisí se summitem skupiny G20 v Londýně, který příští týden navštíví hlavy států od amerického prezidenta Baraka Obamy po ruského prezidenta Dmitrije Medveděva nebo českého premiéra Mirka Topolánka. "Celkové hodnocení pravděpodobnosti útoku - bez ohledu na G20 - je na stupni ´vážné´, to znamená, že hrozba je velmi pravděpodobná," řekla Smithová.

Může se to stát

"Může se to stát bez varování." Nejvyšší stupeň varování počítá s "bezprostřední" hrozbou teroristického útoku.

Dokument zdůrazňuje riziko, že by se do rukou teroristů mohly dostat nekonvenční zbraně - jaderné, biologické nebo chemické. Podle Smithové se ve světě pašuje stále více materiálu k výrobě těchto zbraní, který by se mohl dostat do rukou extremistů v Británii. Ti se údajně snažili získat materiál na výrobu "špinavé bomby", tedy nálože, která po výbuchu rozptýlí radioaktivní materiál.

Britská vláda se také obává použití zbraní, které používají povstalci v Iráku nebo Afghánistánu, například na dálku odpalovaných náloží.

Teroristů neubývá

Strategie připouští, že vedení teroristické sítě al-Kajda se zřejmě štěpí, ale že se objevuje řada dalších podobných skupin, které představují teroristickou hrozbu. Britská policie zmařila více než deset teroristických spiknutí a postavila kvůli terorismu před soud dvě stě lidí, uvedla Smithová. Podle ministryně není možné v případě terorismu spoléhat jen na policii a tajné služby.

Na 60 tisíc lidí má být vycvičeno, jak jednat v případě teroristického útoku a jak rozpoznat jeho hrozbu. Smithová řekla, že se tento výcvik zaměří především na prodavače v nákupních střediscích, zaměstnance hotelů a pracovníky bezpečnostních služeb. Dnes zveřejněný dokument nazvaný Contest 2 navazuje na původní strategii vypracovanou v roce 2003.

Británie patří k zemím, které byly v posledních letech terčem útoků a které do boje s teroristy hodně investují. Nejhůře byla Británie zasažena v červenci 2005, kdy čtveřice britských muslimů při sebevražedných útocích v londýnské veřejné dopravě usmrtila 52 lidí. Do roku 2011 bude Londýn vydávat na protiteroristická opatření 3,5 miliardy liber (102 miliardy korun). Od roku 2003 se počet policistů vyčleněných na protiteroristickou činnost zvýšil z 1700 na tři tisíce a počet pracovníků tajné služby MI5 se zdvojnásobil.

Británie také bere v úvahu prosincové útoky teroristů v indické Bombaji a spolupracuje s pákistánskými tajnými službami. Podle zprávy žije v Británii nejméně 20 britských extremistů, kteří byli vycvičeni v Pákistánu. "Jsme znepokojeni tím, že tito lidé získávají výcvik v Pákistánu a cestují mezi Británií a Pákistánem," řekla Smithová.

Chystají se na Británii

Premiér Gordon Brown již v neděli zdůraznil v článku v nedělníku The Observer, že "v severním Pákistánu je jádro al-Kajdy, které se snaží organizovat útoky v Británii". Široce koncipovaný dokument zdůrazňuje také potřebu se zaměřit na dlouhodobé zdroje terorismu.

Podle zprávy se na radikalizaci řady muslimů podílí izraelsko-palestinský konflikt, nedostatečná integrace některých muslimů a dlouhodobé kořeny islámského extremismu v Británii.

Britská vláda tak chce podporovat zapojení muslimských komunit a zdůrazňovat "sdílené hodnoty demokracie, tolerance a lidských práv, jimiž se řídí většina lidí v Británii". Současně se hodlá zaměřit na extremisty, kteří jsou proti těmto "sdíleným hodnotám", včetně těch, kteří sice neporušují zákon, ale tvrdí například, že islám není kompatibilní s demokracií.

Foto: profimedia.cz a Reuters