Proces
Bývalému vůdci bosenských Srbů Karadžičovi hrozí doživotí

Proces před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) podle žalobců jednoznačně prokázal vinu bývalého bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiče na genocidě, válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. V závěrečné řeči to dnes před tribunálem prohlásil žalobce Alan Tieger, který Karadžiče označil za "hnací sílu" těchto zločinů a žádá pro něj trest doživotního vězení.

"Po stovkách svědků a 80 tisících stran spisů... byla politika etnických čistek definitivně odhalena. A Karadžić byl její hnací silou," zdůraznil podle agentury Reuters Tieger. Odmítl přitom jako lži Karadžičovo popírání odpovědnosti za zločiny, protože politik se podle něj v té době chlubil svým záměrem zbavit se nesrbského obyvatelstva, ale teď se snaží prosadit "nový pohled na tuto etapu dějin".

"V té době řekl, co se stane, a také se to stalo. Tisíce lidí byly zabity, stovky měst zničeny a masy obyvatel násilně vysídleny," poznamenal v soudní síni žalobce.

Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995 si vyžádal životy více než 100 tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy.

Proces s devětašedesátiletým bývalým prezidentem separatistické Republiky srbské (RS) v Bosně začal v roce 2009. Obvinění z genocidy se týká podílu na etnických čistkách z počátku války a na masakru ve Srebrenici v roce 1995, kde bosenskosrbské jednotky povraždily až 8000 muslimských mužů a chlapců (objevují se i nižší čísla) . Šlo o největší krveprolití v Evropě od skončení druhé světové války.

Obžaloba se týká celkem 11 zločinů. Kromě srebrenického masakru k nim patří etnické čistky v řadě měst a také dlouhé obléhání Sarajeva, které trvalo 44 měsíců. Během něho byla bosenská metropole barbarsky ostřelována a civilní obyvatelstvo terorizováno srbskými odstřelovači. Podle některých zdrojů tam zahynulo až 10 tisíc lidí.

Karadžić byl po 13 letech na útěku dopaden v červenci 2008 v Bělehradě, kde se skrýval s jiným vzhledem a pod jiným jménem. Obhajobu v procesu si řídí sám a svou závěrečnou řeč má přednést ve středu. Obvinění proti němu byla vznesena už v roce 1995, krátce před koncem války.

Jak již dříve haagský tribunál oznámil, prvoinstanční rozsudek v procesu s Karadžičem lze očekávat v říjnu 2015. ICTY zřídila Rada bezpečnosti OSN v roce 1993 s cílem potrestat osoby odpovědné za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za válek, které se rozhořely na prostoru bývalé Jugoslávie po jejím rozpadu v roce 1991.

Kromě Karadžiče jsou na lavici obžalovaných tribunálu ještě tři další osoby. Je mezi nimi i někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, který je označován za hlavního viníka srebrenické tragédie. Srbská nezávislá média v té době hodně spekulovala o tom, že Mladić se zcela vymknul kontrole politickému vedení RS a že mezi ním a Karadžičem panuje napětí.

Rozsudek v jeho procesu by měl být oznámen až koncem roku 2016. Tím by měl ICTY svou práci ukončit. Případná odvolací řízení už bude mít na starosti jiný mezinárodní justiční orgán - Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT).

Haagský tribunál doposud vynesl rozsudky nad 112 obžalovanými, sedm z nich zbavil doživotně svobody. Stanul před ním i někdejší srbský prezident Slobodan Milošević, považovaný za jednoho z hlavních viníků válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii. Ten však v roce 2006 zemřel během procesu.