Velká hra v OSN
České špičky míří do Izraele i USA. Podpoří Palestinu?

Palestinská samospráva hodlá požádat o členství v Organizaci spojených národů, není ovšem jasné, co se přesně odehraje a jaké budou reakce některých důležitých zemí. Česká diplomacie svůj postoj zatím oficiálně nezveřejňuje. Premiér ve čtvrtek odlétá do Izraele a na Valné shromáždění OSN se chystá prezident i ministr zahraničí.

Česká i izraelská média předpokládají, že Praha se vzhledem k tradičně dobrým vztahům s Izraelem proti přijetí Palestiny postaví. Například podle izraelského listu Haarec už ČR oznámila, že bude proti, stejně jako USA, Německo, Itálie či Nizozemí. USA potvrdily, že jsou připraveny vetovat každou podobnou žádost, která se dostane na jednací stůl Rady bezpečnosti OSN. Evropská unie jednotné stanovisko nemá.

Už ve čtvrtek odlétá do Izraele premiér Petr Nečas. Je možné, že právě v Izraeli Česká republika oznámí, jak se příští týden hodlá postavit k otázce palestinského uznání. V delegaci Nečase doprovázejí čtyři ministři - obrany Alexandr Vondra, průmyslu a obchodu Martin Kocourek, školství Josef Dobeš a pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Na mezivládní konzultaci proberou politickou a bezpečnostní spolupráci i partnerství ve vědecko-technickém výzkumu.

Před New Yorkem ani slovo

V příštích dnech do Spojených států odletí prezident Václav Klaus a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, kteří se v posledních dnech dostali do otevřeného sporu kvůli koncepci české diplomacie. Podle tradice budou společně Česko zastupovat na zasedání Valného shromáždění OSN, ale jinak mají odlišné programy. Klaus má sjednanou schůzku s americkými kongresmany, přednášky na ekonomických institutech a kanadské University of Guelph. Schwarzenberg se mimo jiné setká se zástupci kubánské opozice. Šéf diplomacie odletí do USA v sobotu, prezident v pondělí.

"Neuslyšíte ode mne ani náznak toho, jak budeme hlasovat, do té doby, než dorazím do New Yorku," řekl zatím novinářům český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. I s premiérem Nečasem prý bylo domluveno, že Praha se, stejně jako další státu EU, k této věci vyjadřovat nebude do té doby, než své rozhovory s palestinskými představiteli ukončí šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová.

Postoj Česka naznačuje premiérův poradce Roman Joch. Serveru Aktuálně.cz řekl, že bude proti. "Pan premiér už svůj názor řekl na nedávné poradě velvyslanců v Praze. Ten zní, že Česko by nemělo podpořit jednostranné vyhlášení nezávislosti Palestiny."

Propalestinská je ovšem ČSSD: "Návrh na uznání Palestiny jako suverénního státu koresponduje s mezinárodním plánem na mírové řešení konfliktu. Existence dvou suverénních entit - Izraele a Palestiny - by měla zrovnoprávnit a urychlit jednání o mírovém uspořádání v regionu," říká místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek. "Uvědomujeme si, že se jedná jen o jeden z řady kroků na dlouhé cestě stabilizace blízkovýchodního regionu. Palestina by měla na půdě OSN získat stejnou šanci jako před čtyřiašedesáti lety Izrael. Česká vláda by měla k návrhu na uznání palestinské státnosti zaujmout vstřícný postoj."

Poločlenství?

Palestinci usilují o status člena světové organizace a předpokládají, že se pro ně vysloví nejméně 150 zemí. Chtějí také uznání svého státu v hranicích z června 1967 před takzvanou šestidenní válkou. Území by zahrnulo celé Předjordánsko (západní břeh Jordánu), pásmo Gazy a východní část Jeruzaléma.

Není ovšem stále jasné, oč přesně budou Palestinci žádat a zda budou usilovat o plnohodnotné uznání státu v Radě bezpečnosti OSN. Tam v žádném případě neuspějí, protože USA použijí své právo veta. Valné shromáždění (kde jsou dvě třetiny hlasů zřejmě jisté) může hlasovat až na doporučení Rady bezpečnosti, tedy bez veta všech pěti stálých členů.

Alternativou by bylo neplnohodnotné členství, totiž status stálého pozorovatele Valného shromáždění, bez hlasovacího práva. To má momentálně Vatikán, dříve (před vstupem do OSN) tak ale fungovala obě Německa či Koreje nebo Švýcarsko. Palestina má zatím status pozorovatelské entity.

Palestincům v otázce chybí jednota – o uznání usiluje samospráva v čele s Mahmúdem Abbásem, ovládající Předjordánsko, ale oponuje mu i jeho "premiér" Salám Fajad. Hamas ovládající pásmo Gazy pak Abbásovo úsilí v OSN považuje za zbytečné.

Nevděční Arabové

V Izraeli panuje nejistota a není ještě jasné, zda Netanjahu vůbec do New Yorku na zasedání VS OSN pojede. Část izraelských politiků radí, aby Izrael věc nepřeceňoval a považoval ji za zbytečné předvádění. Jiní však tvrdí, že mezinárodní uznání Palestiny jako státu znemožní pokračování mírových rozhovorů. Navíc tím bude stanoven předpoklad k uznání hranic tohoto státu podle situace před válkou v roce 1967, čímž se v Palestině ocitnou židovské osady postavené na západním břehu Jordánu. Izrael trvá na tom, že se o hranicích musí vyjednávat, a jeho vlády nabízely palestinské straně za zachování velkých bloků osad územní náhrady. Rozhovory jsou od loňska opět pozastaveny právě kvůli osadám.

Šéf izraelské diplomacie Avigdor Lieberman varoval Palestince před vážnými důsledky, jež nijak neupřesnil. Už v červnu však pohrozil, že podají-li Palestinci žádost, nechá zrušit všechny dohody, jež Izrael s Palestinci uzavřel za minulých osmnáct let. Palestinci podle něj považují všechny ústupky Izraele vůči nim za samozřejmé a nedívají se na ně jako na gesto dobré vůle.

Česká republika (podobně jako další postkomunistické země) de iure uznává Stát Palestina, jak jej v únoru 1989 vyhlásil Jásir Arafat v čele Organizace pro osvobození Palestiny. V současné době Česko toleruje status quo palestinského zastoupení v Praze (na úrovni velvyslanectví), a to přesto, že de facto existenci palestinského státu neuznává a oficiální styky s ním neudržuje. Mírové dohody z Osla z roku 1993 zahraniční zastoupení Palestinské národní správy sice formálně nepřipouštějí, nicméně kodifikují zachování úrovně již existujících diplomatických misí.