Migrační krize
Česko v sobotu rozšíří kontroly hranic s Rakouskem

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek označil podmínky v českých takzvaných detenčních zařízeních pro uprchlíky za nelidské a ponižující.

Asi 8 tisíc lidí se ve středu večer sešlo ve středoněmeckém Erfurtu na demonstraci proti azylové politice německé vlády. Protest svolala euroskeptická strana Alternativa pro Německo. Už minulou středu se v metropoli spolkové země Durynsko sešlo zhruba 5 tisíc demonstrantů.

Německý prezident Joachim Gauck se při setkání se svým americkým protějškem Barackem Obamou v Bílém domě vyslovil pro silnější příspěvek Spojených států k řešení uprchlické krize. Ta podle něj ohrožuje politikou stabilitu Německa.

Navzdory sílící kritice, která se na její hlavu snáší kvůli řešení uprchlické krize, nehodlá německá kancléřka Angela Merkelová na svém "optimistickém" kurzu nic měnit. Uvedla to v rozhovoru poskytnutém televizní stanici ARD. Kancléřka je i nadále přesvědčená, že Německo příliv migrantů do země zvládne.

Česká strana bude dál žádat odpovědi na sérii otázek, které v souvislosti s migrační krizí Praha nedávno předala Lucembursku jako nynější předsednické zemi Evropské unie. Český ministr vnitra Milan Chovanec před jednáním se svými unijními kolegy v Lucemburku řekl, že dosud obdržená odpověď nebyla uspokojivá a týkala se jen několika z položených dotazů.

Kancléřka Merkelová nemá dlouhodobý plán, jak řešit uprchlickou krizi. Tvrdí to představitelé sociální demokracie (SPD), která spolu s konzervativní unií CDU/CSU tvoří vládní koalici. Socialisté se bojí, že příchod desítek tisíc běženců může být příliš nákladný a negativně ovlivnit fungování obcí.

"Angela Merkelová se nesnaží předložit na stůl propracovanou společenskou koncepci, ale rozhoduje se krátkodobě," řekla generální tajemnice SPD Yasmin Fahimiová. Podle ní takový přístup na uspokojivé řešení současné situace nestačí.

V Německu chce dlouhodobě zůstat jen osm procent syrských běženců, kteří do země přicházejí. Ostatní si přejí vrátit se do vlasti, ale teprve v okamžiku, kdy tam skončí boje. Velká část z nich také jako podmínku svého návratu uvádí odchod prezidenta Bašára Asada. Ukázal to průzkum, který mezi běženci provedly syrsko-německá organizace Adopt the Revolution a Berlínské centrum pro výzkum společnosti (WZB).

Makedonie čelí nové vlně přílivu migrantů, jen za posledních 24 hodin do země z Řecka vstoupilo deset tisíc běženců. Policie musela povolat posily, aby se jí dařilo situaci zvládnout. Rekord ze začátku září nicméně překonán nebyl - tehdy to bylo dvanáct tisíc vstupů za 24 hodin.

"Očekáváme, že tato obrovská migrační vlna bude pokračovat i v nadcházejících dnech," uvedl mluvčí ministerstva vnitra. V minulých dnech se počet migrantů vstupujících do země pohyboval od tří do pěti tisíc.

Ministři vnitra evropské osmadvacítky nerozhodovali o plánu Evropské komise na trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků mezi členské země. Slovenský ministr Robert Kaliňák ale upozornil, že to neznamená konec podle něj "nesmyslného návrhu", který se prý bude pravidelně na jednací stůl vracet.

Evropská komise od debaty o trvalém mechanismu odstoupila do doby, než bude vyhodnocen už odsouhlasený systém umožňující nyní přerozdělení celkem 160 tisíc lidí, vysvětlil novinářům český ministr Milan Chovanec.

"Jsme rádi, že komise pochopila, že není doba na to řešit tento systém bez toho, aby vyhodnotila, jestli ty předešlé vůbec fungují. Boj neskončil, debata bude pokračovat, je to jen přestávka," poznamenal český ministr.

Pět milionů korun ze svého humanitárního rozpočtu schválilo české ministerstvo zahraničí pro vysídlené obyvatelstvo v Sýrii a syrské uprchlíky v Jordánsku a Libanonu. Pomoc je určena na programy potravinové pomoci, které zajišťuje Světový potravinový program (WFP). Na zvýšení pomoci se dohodli lídři zemí Evropské unie na summitu v Bruselu před dvěma týdny.

Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdě kritizovala východoevropské vlády, že se při reakci na migrační krizi nepoučily z vlastní historie. Uvedl to zpravodajský portál Politico.eu s odvoláním na vyjádření kancléřky na okraj jejího středečního jednání v Evropském parlamentu.

"Východoevropané, přičemž sama sebe počítám za Východoevropanku, mají zkušenost, že izolace nepomáhá. Poněkud mě rozesmutňuje, že právě ti, kteří se mohou pokládat za šťastné, že zažili konec studené války, si nyní myslí, že je možné stát úplně mimo globální vývoj," řekla podle webu na neveřejném setkání s europoslanci Evropské lidové strany.

Za dva týdny fungování charitní webové databáze nabídlo svoji pomoc uprchlíkům více než 450 lidí a subjektů z celé země. V nabídkách převažuje oblečení pro děti i dospělé, potraviny, pomoc s výukou jazyků a s úřady, ubytovací kapacity, ale i obyčejné doprovázení lidí při pobytu v Česku. 

Databáze, díky níž je možné nabídnout pomoc, je na adrese www.pomocuprchlikum.charita.cz. Několik pedagogů nabídlo pomoc s dětmi, někteří lidé nabízejí "jakoukoli dobrovolnickou pomoc" či "různé, dle potřeby". Pomoc překladatelů patří podle migrační koordinátorky Charity ČR Kláry Boumové k těm nejžádanějším. "Máme několik nabídek profesionálních překladatelů, také nabídky rodilých mluvčích, ale bylo by jich určitě potřeba více. Nejvíce budeme potřebovat arabštinu a perštinu," řekla. Klíčové jsou podle ní nyní také nabídky bytů k nájemnímu bydlení a ideálně v místech, kde se pro případné azylanty může najít práce.

Epidemiologická situace v Česku je klidná, nedochází k ničemu, co by mělo občany v souvislosti s pohybem uprchlíků znepokojovat, řekl novinářům ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček po prvním jednání expertního týmu, který sestavil pro ochranu obyvatelstva proti přenosu infekčních nemocí.
Tým probral doporučení pro možné krizové scénáře, například očkování dětí migrantů, zejména proti TBC, či centralizaci nemocných cizinců v několika vybraných nemocnicích, aby se nákaza nešířila.

Ministerstvo zdravotnictví doporučilo soubor vyšetření lidí v uprchlických táborech a širší spektrum pro ty, kteří by v Česku měli pobývat. Experti probrali vedle očkování proti TBC i ochranu před multirezistentními kmeny.

Expertní tým rovněž mluvil o proočkovanosti personálu, který přichází do kontaktu s migranty. Shoda byla v tom, že děti, které v mirační vlně přicházejí a nemají doklad o očkování, budou považovány za neočkované. Bude pro ně vytvořen speciální očkovací kalendář.

V rámci plánu Evropské unie na přerozdělení 160 tisíc uprchlíků odletí v pátek z Itálie do Švédska vůbec první skupina žadatelů o azyl pocházejících z Eritreje. Do Itálie při té příležitosti zamíří eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos a lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, jehož země nyní EU předsedá. Spolu s italskými ministrem vnitra Angelinem Alfanem se s migranty ještě před jejich odletem z Říma setkají.

Turecko by mělo být z pohledu Evropské unie bezpečnou zemí, míní český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Při příchodu na čtvrteční konferenci zástupců států, přes které vede takzvaná balkánská migrační trasa, také uvedl, že Česko je připraveno těmto zemím finančně pomoci situaci zvládat.

Česká republika nabízí Maďarsku k ostraze vnější hranice Evropské unie pět desítek policistů a až sto vojáků. Řekl to ministr vnitra Milan Chovanec. Česko tak zřejmě rozšíří původní výpomoc, kterou v pondělí schválila vláda. Slovenský ministr Robert Kaliňák později uvedl, že také jeho země nabízí Maďarsku až pět desítek policistů. Agentura MTI napsala, že Budapešť umožní až 1000 vojákům EU a NATO, aby do 15. března Maďarsku pomáhali s ochranou hranic.

Podle MTI rozhodnutí vlády premiéra Viktora Orbána, které bylo zveřejněno v úředním věstníku, "umožňuje až 1000 vojákům EU a NATO zúčastnit se operace 'Společná vůle' maďarských ozbrojených sil, zaměřené na ochranu hranic". Jejich úkolem prý bude "zapojit se do společných cvičení a poskytnout podporu maďarským vojákům na hranicích". V Maďarsku budou moci zůstat do 15. března, kdy operace "Společná vůle" skončí.

"To je konkrétní nabídka z naší strany," podotkl předtím Chovanec v rozhovoru s novináři. "Poláci říkají, že to zvažují a nejsou dnes schopni garantovat počet, který by dali," dodal.

Česko se podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nepřipojí ke slovenské žalobě na dočasné uprchlické kvóty v rámci EU, aby se nedostalo do izolace při vyjednání o odmítnutí trvalých imigračních kvót. Sobotka to ve sněmovně na dotaz poslance ODS Petra Bendla.

"Odmítám, abychom slepě sledovali politiku Slovenska. Máme vlastní zahraniční politiku," uvedl předseda vlády, která podle něj chce dál vyjednávat a nepoužívat hrozbu žalobami. "Naším cílem není dostat Českou republiku do izolace v rámci Evropské unie," vysvětloval Sobotka. Podle něj by nemělo smysl jednat způsobem, který znemožní komunikaci s dalšími členskými zeměmi "prostě proto, že argumenty České republiky už nebudou poslouchány a nebudou brány vážně".

Plot, který kvůli migrantům buduje Maďarsko podél hranic s Chorvatskem, je už z 99 procent hotový a maďarská vláda nyní konzultuje se zahraničím kroky k bezpečnostnímu zajištění hranic. Na pravidelné tiskové konferenci to v Budapešti prohlásil šéf úřadu maďarského premiéra János Lázár.

Německou policii v noci na čtvrtek napadli v uprchlické ubytovně v durynském Ohrdrufu ostatní žadatelé o azyl. Podle agentury DPA se to stalo při zatýkání Iráčana podezřelého ze zneužití dítěte.

Policisté si v noci do obce u města Gotha přišli pro 29letého muže, který údajně zneužil dítě syrské rodiny. Došlo přitom k potyčkám s ostatními obyvateli ubytovny.

Už při příchodu policistů se před budovou střediska zdržovala zhruba stovka lidí. Policie atmosféru popsala jako velmi rozjitřenou a srocený dav dokázala zatlačit jen s pomocí pepřového spreje. Obyvatelé ubytovny rovněž kopali do policejního vozu.