V berlínské čtvrti Friedrichshain-Kreuzberg by chtěli otevřít coffee shop, v němž by bylo možné legálně prodávat marihuanu. Podobně jako v zařízeních téhož jména v Nizozemí. Jedinými, kdo na radnici nesouhlasí, jsou křesťanští demokraté (CDU). Rozhodnout se má koncem října.
Zřízením coffee shopu se minulý týden zabýval obvodní "parlament". Záležitost má stále jasnější obrysy. Jde o modelový projekt strany Zelených, který by měl "bojovat s negativními dopady prohibice a černého trhu, který vznikl právě kvůli ní".
Záměr má podle starostky Moniky Herrmannové (Zelení) velkou podporu poslanců obvodu Friedrichshain-Kreuzberg, který vznikl roku 2001 sloučením dvou čtvrtí, jedné východoberlínské a jedné západoberlínské. Obě spojuje most Oberbaumbrücke. Obvod má asi čtvrt milionu obyvatel.
Právní otázky legálního obchodu s marihuanou má vyjasnit kulatý stůl expertů a občanů. Iniciativou se zabývá příslušný parlamentní výbor.
"To není žádný vtip," zdůrazňuje Herrmannová médiím. "Chceme to opravdu vyzkoušet." Politika zákazů prý ztroskotala a je třeba hledat neobvyklá řešení. Starostka navrhuje, aby provozovatelem coffee shopu byl stát. Nápad by mohl inspirovat i další německá města.
Sociální demokraté (SPD), Levice (Die Linke) a piráti už oznámili, že nápad podpoří. CDU je rozhodně proti. Generální tajemník křesťanských demokratů označil coffee shopy za "neodpovědné". Marihuana je zdraví škodlivá a stát se nesmí stát dealerem, zdůraznil.
Podle CDU by se měl kolem Görlitzkého parku postavit plot, aby ho bylo možné večer zavírat. Právě dění v tomto parku ve Friedrichshainu-Kreuzbergu stálo u zrození nápadu, aby byl v této oblasti otevřen coffee shop. Drogy, hlavně marihuana, se zde prodávají a konzumují vpravdě masově.
Téměř každý týden se tu koná policejní razie, téměř vždy se zatýká. Novoberlíňanům a návštěvníkům hlavního města se na webu doporučuje, že tam lze snadno získat drogy. Park je často svědkem násilných scén mezi dealery a jejich zákazníky. K tomu se přidávají občanské iniciativy, které chtějí "dobýt místo zpět pro slušné občany".
Kolem byznysu s drogami se točí dost černých přistěhovalců. Zastánci "multi-kulti" argumentují, že to není jejich vina, ale že za to může špatná politika vůči uprchlíkům a imigrantům.
Starostka obvodu ujišťuje, že s coffee shopem bude zákonu učiněno zadost. Německo podle ní tato zařízení potřebuje. "Nemůžeme řídit ani množství marihuany, která se dostává do oběhu, ani nemůžeme působit na ochranu zdraví a mládeže, když prodej přenecháme černému trhu," argumentuje. "Konopí je," dodává, "už dávno běžná droga. Jediný rozdíl mezi ní, alkoholem a tabákem je v tom, že je zakázaná a nezdaněná."
Coffee shopy propaguje také Ralf Gerlich, mluvčí pirátů ve Friedrichshainu-Kreuzbergu: "Dnes necháváme všechny samotné." Obyvatele s agresivními dealery na místech, kde se s drogami kšeftuje. Rodiče se starostmi o jejich děti. Trestní orgány s jejich nesmyslným pronásledováním konzumentů. Konzumenty se zbožím nejisté kvality..."
Kritici nelegálního konopí připomínají, že Spolková republika vydá na boj s drogami v průměru tři miliardy eur (asi 75 miliard Kč) ročně, aniž nějak citelněji ovlivní cesty,jiímiž se drogy dostávají k zájemcům. Tyto velké peníze pak chybějí zdravotnictví, prevenci a těm, kteří drogově závislým pomáhají.
Liberálka Mechthild Dyckmansová (FDP), pověřenkyně spolkové vlády pro drogovou problematiku, ale varuje: "Zdravotní rizika časté konzumace hašiše nelze podceňovat. Potvrzují to výsledky aktuálních studií a mnoho lidí, kteří se kvůli konopí léčí." Míní, že zavedení coffee shopů by vyslalo špatný signál mladým, že z produktů z konopí nemusejí mít obavy.
