Dilema NATO. Jak šetřit a současně válčit

Severoatlantická aliance masivně posiluje své jednotky v Afghánistánu, ale jejich financování je stále obtížnější. NATO tak vedle Talibanu bojuje i s děravým rozpočtem. Nezbývá, než aby jeho členové sáhli hlouběji do svých kapes.

Osmadvacet členských zemí aliance se na neformálním setkání v Istanbulu dohodlo na balíčku rozsáhlých úsporných opatření, aby neohrozily důležité mise, z nichž je nyní na prvním místě Afghánistán.

„Ministři sestavili balíček opatření, aby zajistili, že naši vojáci dostanou nezbytnou podporu," řekl dnes generální tajemník NATO Anders Fogd Rasmussen. Členské země se rozhodly přispět do aliančního rozpočtu 640 milionů dolarů (asi 12,3 miliardy korun), které v letošním rozpočtu chybí. V příštím období pak bude reformováno celé financování NATO, dodala mluvčí Carmen Romerová.

Členské země se na neformálním zasedání svých ministrů obrany v Turecku zavázaly poskytnout potřebné finance na operace NATO s ohledem na strategické zájmy, které se ještě musejí upřesnit, uvedla mluvčí.

Americký ministr Robert Gates řekl, že pro Washington jsou těmito prioritami Afghánistán a protiraketový systém v Evropě.

Účastníci z 28 zemí NATO vyzvali ve čtvrtek večer generálního tajemníka organizace Anderse Fogha Rasmussena, aby předložil návrh reformy financí na jejich příštím zasedání 11. a 12. června v Bruselu, upřesnila mluvčí.

Největšími přispěvateli do rozpočtu NATO jsou USA (23 procent) a Spolková republika (16 procent). Své zahraniční operace si jednotlivé země hradí sami. V minulých letech, hlavně od invaze do Afghánistánu, se ale hranice národního a společného financování stále více prolínaly.Peníze na infrastrukturu, kterou využívají všichni, se stále častěji platily ze společné kasy.

Oproti minulosti jsou přitom současné  vojenské operace v zahraničí mnohem dražší, zdůraznil Rasmussen. To platí především pro 85 tisíc vojáků, kteří jsou rozmístěni pod Hindúkušem v rámci operace ISAF. Letošek v Afghánistánu má být nejnáročnější - nejen finančně. S tím souvisí i vyslání dalších tisícovek instruktorů k výcviku afghánské policie a armády.

Rasmussen a Gates vysvětlili partnerům, že je potřeba dokončit bojové akce proti Talibanu a vycvičit afghánské vládní síly, aby se již v roce 2011 mohly začít stahovat tamní mezinárodní jednotky ze 44 zemí.

Velitel sil USA a NATO v Afghánistánu Stanley McChrystal ve čtvrtek novinářům v Istanbulu řekl, že situace v Afghánistánu je nadále vážná, ale že si už nemyslí, že by se zhoršovala. Podle něho zahraniční jednotky loni dosáhly významného pokroku a letos zaznamenají další.

V Afghánistánu je teď už více než 110 tisíc zahraničních vojáků. Snaží se zlikvidovat početně i výzbrojí výrazně slabší povstání fundamentalistického hnutí Taliban, jehož vládu svrhla zahraniční intervence na přelomu let 2001 a 2002, ale které se v posledních letech znovu zaktivizovalo.

Podle představ amerického prezidenta Baracka Obamy by se zahraniční vojáci měli v létě příštího roku začít stahovat a předávat odpovědnost za bezpečnost v zemí Afgháncům. Těm ale zatím chybí potřebný výcvik.

Podle prohlášení amerických činitelů v Istanbulu Gates na své kolegy naléhal, aby za tím účelem vyslali do Afghánistánu dalších více než 4000 mužů. Jeden tento činitel řekl, že k výcviku afghánských vojáků a policistů je zapotřebí asi 1500 až 1700 instruktorů a navíc asi 2500 poradců, kteří by dohlíželi na afghánské síly v terénu.

Gates prý také přijel nabídnout zemím NATO americkou technickou pomoc při obraně před amatérskými bombami, které jsou oblíbenou zbraní povstalců a na jejichž vrub padá většina ztrát mezi zahraničními vojáky.

Foto: Pentagon, NATO a nizozemská armáda