Uzavření dálnice A4
Do Nickelsdorfu v noci dorazilo na 3,5 tisíce běženců

11.09.2015 15:55

Na rakousko-maďarský přechod v Nickelsdorfu dorazilo od páteční půlnoci již 3600 běženců. Rakouské úřady se rozhodly z bezpečnostních důvodů uzavřít dálnici A4 u hranic s Maďarskem, protože po této komunikaci míří pěšky do 60 kilometrů vzdálené Vídně desítky migrantů.

Zpět na článek

Nejdiskutovanější názory

  • Hogo Fogo (2 hlasy) 11.09.2015 16:17

    Saúdská Arábie čelila kritice za to, že se odmítá podílet na řešení...

  • karel berd (1 hlas) 11.09.2015 16:12

    http://ubunturadio.cz/ To stojí za vše !

  • Hogo Fogo (1 hlas) 11.09.2015 16:16

    Milí Němci, my vám s uprchlíky pomůžeme. Jak? Postavíme u vás 200...

Vložte nový příspěvek

Pro přidání vlastního názoru musíte být přihlášen.

Přihlášení | Registrace

Diskuzní příspěvky

Fanatismus solidarity opadává pomalu i v Rakousku a Německu. Rakouská a německá televize ukazují nezvládnutelné zástupy na nádražích v Budapešti, v Nickelsdorfu a v Mnichově. Za jeden den přešlo z Maďarska do Rakouska skoro 8000 běženců, nejezdily ani vlaky do Maďarska a Německa, asi tisíc lidí spalo venku na holé zemi. Bavorsko nezvládá příliv, když ostatní spolkové země mají již obsazené kapacity. Začíná se kritizovat Merkelová, že rozhodnutí přijmout kohokoliv odkudkoliv nekonzultovala se spolkovými zeměmi.Po Evropě se pohybují již desetitisíce lidí bez registrace a identifikace, tisíce jsou na cestě a asi 45 tis.čeká na pochod v Řecku, všichni jsou povzbuzeni Merklovou a vyvolávají její jméno. Asi na to politicky dojede, jakou katastrofu v Evropě způsobila.

0 hlasů

Ano, Švédsko ho přijalo s otevřeným srdcem, říká Hassan. Už pět let ho přijímá s otevřeným srdcem. Ale Hassan sem ještě vůbec nezapadl, dokonce už to tady skoro nemůže vydržet. “Nemůžete mi nějak pomoct k cestě do Ameriky?” ptá se 42letý Somálec už po pár minutách hovoru. Na stůl zvedá ruce: chce s nimi pracovat, klidně tvrdě, nosit náklady, čisti, cokoli, hlavně aby mohl vydělat vlastní peníze. Ale ve Švédsku taková pracovní místa nejsou, a zdejší jazyk je navíc tak složitý. Hassan z Mogadiša už si nedělá žádné iluze o šancích své integrace tady v Borlänge, průmyslovém městě tři hodiny cesty autem na sever od Stockholmu.

“Tohle není žádný život,” říká, viditelně vyčerpaný z let nadějného čekání v kuchyni na sídlišti na okraji města. Ve starých dělnických apartmánech žije 3000 Somálců a skoro nikdo z nich - to říkají Hassan i jeho známí - nenašel práci. Navzdory všem integračním a jazykovým kurzům žijí pořád ze státní podpory. Švédsko to přitom myslelo dobře, lépe než všichni ostatní. Žádná jiná evropská země nepřijala na hlavu více uprchlíků... Nyní ukazuje, jak vypadá střet přistěhovalectví s tradičním evropským sociálním státem, a především jak to dopadne, když se o jeho rizicích ve společnosti včas nemluví. Nově příchozí jsou frustrovaní, starousedlíci naštvaní.

Podle švédského úřadu práce to průměrně trvá sedm až devět let, než si uznaný uprchlík najde zaměstnání. Na vině není nechuť pracovat - ale spíše kvalifikace nutná pro většinu zaměstnání. I většina dělníků v moderních továrnách musí umět obsluhovat počítač, a k tomu zas potřebuje obstojnou švédštinu. Podle reportáže Jochenna Bittnera jsou však velkou překážkou i regulace švédského pracovního trhu. To potvrzuje starosta Borlänge, sám sociální demokrat, a přidává příklad: V lesích kolem města se nedostávalo lesních dělníků pro jednoduchou, časově náročnou manuální práci. Navrhl tedy úřadu práce, aby pro ni najal imigranty. Odpověď zněla: Klidně, ale nejprve musí projít tříletým školením v akademii, která leží daleko od Borlänge. Starosta se tedy na úřední cestu vykašlal a sám přistěhovalce zaměstnal. Pro mnohé z nich to byla první pracovní zkušenost. Dvě třetiny z nich mezitím v lesní společnosti našly stálé zaměstnání.

Jaké je podle švédského starosty poučení z jeho zkušenosti? Stát se musí na novou situaci připravit, odstranit zbytečné byrokratické zábrany bránící úspěšné integraci. Musí například motivovat města a obce, aby cizince ze svých řad zaměstnávali, a pomohli tak integraci se starousedlíky. Protože přijímat uprchlíky je správné. Ale mělo by se to dělat - jak píše Bittner - “nejen s dobrým svědomím, ale i s dobrým plánem”.

Často v debatách padá názor, že by uprchlíci měli hlavně zůstávat ve svých regionech; v sousedství států, odkud utíkají. Pravda je taková, že tam v naprosté většině zůstávají. Do Evropy přichází stále jen jejich menšina. Dokládá to například graf, který ukazuje, ve kterých zemích žije v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků. První je Libanon, druhé Jordánsko, tedy sousedé války v Sýrii. V první desítce je jediná evropská země, právě zmíněné Švédsko.
http://www.respekt.cz/denni-menu/prijimejme-uprchliky-s-dobrym-svedomim-a-dobrym-planem

0 hlasů

rakouský premier povýšenecky žvanil a rozdával rady. Když mu tedy Maďaři začali uprchlíky přeposílat, tak se Rakousko nezmohlo na nic, ted zastavili i vlaky a nechali nehumánně pochodovat uprchlíky pěšky, to Maďaři jim přistavili aspoň autobusy. Tak tohle jsou naši západní parťáci v EU - pryč od nich !

0 hlasů

Milí Němci, my vám s uprchlíky pomůžeme. Jak? Postavíme u vás 200 mešit. Ne, to není vtip, to opravdu zaznělo z Arábie.
Informuje The Independent.¨

http://www.independent.co.uk/news/world/europe/saudi-arabia-offers-germany-200-mosques--one-for-every-100-refugees-who-arrived-last-weekend-10495082.html

1 hlas

Saúdská Arábie čelila kritice za to, že se odmítá podílet na řešení migrační krize a zavírá před uprchlíky dveře. Což však není úplná pravda. V současnosti učinila první velký vstřícný krok vůči Evropě. Nabídla totiž Německu, že postaví 200 mešit, jednu za každých 100 uprchlíků, které Německo přijme.

„Nebylo by fér tvrdit, že státy Perského zálivu neudělaly nic pro zhruba čtyři miliony Syřanů, kteří opustili svou zemi.“ Podle posledních zpráv arabského deníku al Hayat, nabídla Saúdská Arábie domov půlmilionu Syřanů. Ne však jako uprchlíkům, ale jako pracujícím.

Pomoc také proudí od místních bohatých, bez jejichž značných příspěvků by mnohé uprchlické tábory pravděpodobně nefungovaly. BBC odhaduje, že celková finanční pomoc od jednotlivců se pohybuje kolem 900 milionů dolarů.

2 hlasy

http://ubunturadio.cz/ To stojí za vše !

1 hlas




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 08/2024 najdete >




Týden

Sedmička

Interview

Instinkt

TV Barrandov

Kino Barrandov