DPA: Nezávislé Kosovo je závislejší než kdy dříve

13.02.2009 14:45

Od vyhlášení nezávislosti Kosova uběhne 17. února přesně rok, přesto zůstává tento nejmladší evropský stát závislejším než kdy dříve. Na tom se podle agentury DPA shodují jak zahraniční diplomaté, tak i místní Albánci. Iluze nastíněná politiky, že samostatnost přinese rychlé odstranění hospodářských a sociálních problémů, se již rozplynula.

Mezi obyvateli Kosova se začíná šířit pocit rozčarování.

"Nic se od získání nezávislosti nezlepšilo," stěžuje si pětadvacetiletý Admir. Má sice vysokoškolský diplom z hospodářských věd, o práci ale nemůže zavadit, a volný čas proto zabíjí jako tisíce jeho vrstevníků v jedné z mnoha kaváren kosovského hlavního města Prištiny. "Pro mě tu není žádná perspektiva," vysvětluje mladík, stydící se za to, že každý den musí prosit otce o jedno či dvě eura na kafe.

Nový ministát doposud uznalo jen 54 zemí světa. O jeho osudech spolurozhoduje civilní mise OSN UNMIK a nově zřízená mise Evropské unie EULEX. Přežití 95 procent obyvatelstva přitom závisí na penězích, zasílaných kosovskými Albánci pracujícími v zahraničí, a to především v Německu a Skandinávii.

Grafik Gazmend Miftari z Kosovské Mitrovice dokládá neutěšenou situaci obyvatel i čísly. Spolu se svou ženu si měsíčně vydělají přibližně 500 eur (asi 14 tisíc Kč). 250 eur přitom vydají za nájem, deset za vodu a odpad a 40 euro za elektřinu. "Nedokážu zaplatit za všechny účty, a proto jsem odkázaný na bratra, který pracuje jako dělník ve Švýcarsku a posílá nám každý měsíc nějaké peníze," přiznal jednatřicetiletý Miftari.

I když západní země do Kosova "napumpovaly" miliardy eur, výsledky nejsou příliš vidět. Postaveno bylo jen několik kilometrů dálnice ve směru na Albánii a na západ do druhého největšího města země Peče. Místní silnice také na několika místech vybudovaly mezinárodní mírové síly KFOR. Letos chce prý vláda vypsat zakázku na výstavbu nové elektrárny v hodnotě 3,5 miliardy eur (asi 98 miliard Kč).

Neutěšený stav místního zdravotnictví popsala lékařka z jedné z prištinských nemocnic Edona Ahmetiová.

"Ani deset let po válce zde neexistuje veřejné zdravotní pojištění," prohlásila. Každé vyšetření a každý lék si proto musí pacienti platit sami. "Pro chudé lidi z venkova je to hotové neštěstí.

Přes všechny sliby politiků se na zdravotnictví úplně zapomnělo," dodala dvaatřicetiletá Ahmetiová.

Pokrok na vnitropolitické scéně také není příliš znát. UNMIK a EULEX spolu vedou kompetenční spory a Srby obydlený sever země vládu Prištiny neuznává, takže zde panuje anarchie s nefungujícím soudnictvím. Pašeráctví je všudypřítomné, auta se nemají kde registrovat a jezdí proto bez poznávacích značek.

Všichni zainteresovaní se podle DPA shodují v tom, že chybějící známky pokroku lze z velké části připsat na vrub bezpříkladnému úplatkářství. Kosovo platí za jeden z nejzkorumpovanějších států světa, kde politici i úředníci mají vždy nastavenu dlaň.

"Když chcete získat práci, musíte mít kontakty ve vládě," vysvětluje další každodenní návštěvník jedné z prištinských kaváren, sedmadvacetiletý Butrint Qorri.

"Myslel jsem si, že mezinárodní společenství chování našich politiků změní, ale nyní jsou mé naděje pryč," dodal nezaměstnaný mladík.

Rok po vyhlášení nezávislosti Kosovo již není středem pozornosti světové veřejnosti. Definitivní řešení problému Kosova není podle DPA v dohledu a nejdůležitějším úkolem diplomatů tak zůstává zajistit v regionu klid. S odkazem na podobně nevyjasněnou situaci mezi řeckými a tureckými obyvateli ostrova Kypru proto pozorovatelé označují zdejší situaci za "zamrzlý konflikt".