V německém pohřebnictví zuří tvrdý konkurenční boj, který se nevyhýbá ani únosům mrtvých. Největší rivalita mezi pohřebními ústavy panuje v hlavním městě Berlíně, kde je i největší koncentrace těchto služeb. Ve snaze uspět v nelítostném konkurenčním prostředí využívají některé firmy například levné zpopelňování v Česku nebo v saské Míšni, kde funguje údajně nejlevnější krematorium v celém Německu.
"Clara Schöningová zemřela před třemi hodinami, teď je její tělo pryč. Bylo uneseno. Pozůstalí byli obratem informováni o tom, že jejich matka a babička byla unesena pohřební službou." Takto na základě soudního protokolu líčí Frankfurter Rundschau údajně ne ojedinělý případ, který se v Berlíně stal před dvěma roky. S ohledem na její rodinu změnil list pouze jméno oběti.
Ještě týž den, kdy bylo tělo mrtvé bez souhlasu jejích příbuzných odvezeno z nemocnice, kontaktoval "únosce" - velká pohřební služba z berlínské čtvrti Charlottenburg - vnučku nebožky s dotazem, jaký typ pohřbu si pro zemřelou přeje. Vše ostatní firma prý už zařídí. Vnučka se však obrátila na konkurenční pohřební ústav, s nímž poté "únosce" zažalovala.
Ačkoli postup charlottenburské firmy odporuje nařízením, řídí se konkurenční boj berlínský pohřebních ústavů často svými nepsanými zákony. V německé metropoli zemře průměrně přes 80 lidí denně, o možnost je pochovat nebo nechat zpopelnit však soutěží dvakrát tolik firem.
Madla navíc
Situace na trhu s pohřebními službami v německém hlavním městě se podle deníku dramaticky vyostřila po roce 2000, kdy začalo ubývat mrtvých, zato přibývat podnikatelů v tomto lukrativním odvětví. Průměrná cena levnějšího pohřbu totiž například v Berlíně dosahuje 2500 eur (zhruba 64 tisíc korun), obvykle se však vyšplhá na mnohem víc.
To je pro řadu Němců moc, zejména poté, co německé zdravotní pojišťovny přestaly před osmi lety vyplácet příspěvek na pohřeb. Někteří podnikatelé proto vsadili na nabídku co nejnižší ceny. Mezi takové patří Hartmut Woite a jeho firma Sargdiscount, což v překladu znamená diskont s rakvemi. Nechává si je vyrábět v zahraničí a na zpopelnění vozí nebožtíky do Česka, kde kremace vyjde výrazně levněji než v Německu. Woite tak prý zařídí pohřeb za třetinu ceny než u konkurence.
"Ostatní prodávají k předraženým rakvím často ještě také rukojeti, které pro zpopelnění v krematoriu nejsou vůbec potřeba," vysvětluje. Za jeho obchodnický přístup k pohřbívání se u kolegů netěší dobré pověsti, což ho však netrápí. "Něco negativního o mně vyprávět musejí. Jinak by jejich svět přeci nebyl v pořádku," směje se tomu Woite.
Dnes přijdete, zítra jste v urně
Na podobnou strategii vsadilo i krematorium v Míšni, nedaleko Drážďan. Speciální technika zde umožňuje rychlé zpopelňování a odbavení více zakázek. Měsíčně jich tu mají okolo tisíce. "Jsme nejrychlejší krematorium v Německu. Kdo dnes přijde, je zítra v urně," tvrdí podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung vedoucí zařízení Jörg Schaldach.
Jedna kremace se vším všudy zde stojí 188,90 eura (zhruba 4830 korun), zatímco konkurence si podle Schaldacha účtuje od 219 do 800 eur (5600 až 20 400 korun). Ceny v Míšni jsou tak podle něj srovnatelné s těmi v nedalekém Česku.
Tamní krematorium se proto stalo vyhledávaným cílem "turistiky s nebožtíky", jak Němci nazývají často daleké převozy těl zesnulých k levnějšímu zpopelnění. Podle Schaldacha přivážejí na východ Německa své mrtvé pohřební služby z Bavorska i vzdálenějšího Dolního Saska, či dokonce z Hamburku na severu země. Do Míšně mířila i dodávka s 12 nebožtíky, kterou nedávno cestou ukradli zloději a odvezli do Polska, což vzbudilo značný mediální zájem.
"V této turistice jsou mrtví jen objekty k odstranění. S důstojností to nemá co do činění," kritizuje však tuto praxi Oliver Wirthmann ze Spolkového svazu německých pohřebních služeb. Stejný názor má i šéf jiného zájmového sdružení v tomto odvětví Carsten Pohle: "Mrtvý přeci není kus zboží. Vždyť to byl člověk."
