Polsko chce odškodnit potomky Poláků, kteří přišli o majetek za druhé světové války a v období stalinismu. Vláda připravuje restituční zákon, podle kterého by žadatelé dostali nejméně 20 procent hodnoty zabavených nemovitostí.
Liberálně-lidovecká vláda Donalda Tuska údajně spěchá s odškodněním zejména kvůli finanční stránce věci. Polské soudy hlásí nástup vlny sporů o majetek. "Osoby, které řeší věc soudní cestou, dostávají sto procent zabaveného majetku," vysvětlila velvyslankyně Polska v Izraeli Agnieszka Magdziaková Miszewská.
Obyvatelé Polska židovského původu tvořili okolo pětiny všech osob, kterým byl majetek zabaven. "Musíme rychle věc uzavřít s ohledem na spravedlnost a ekonomickou stránku věci," řekla.
Jako studená sprcha zřejmě na vládu zapůsobil případ Tadeusze Kossa, který po čtrnácti letech soudních procesů nedávno získal pozemek na náměstí Defilad v samém centru Varšavy. Hodnota pozemku se odhaduje na miliony dolarů.
Do konce dubna ukončí ministerstvo státního pokladu, které se restitucemi a privatizacemi zabývá, práce na odhadu hodnoty zabaveného majetku a řešení možnosti jeho restituce. Podle náměstka ministerstva Huberta Laszkiewicze se zvažuje varianta návratu nemovitostí nebo vyplacení peněžní náhrady.
Právo na odškodnění by mohlo mít podle odhadů okolo dvou milionů osob. Peníze na ně chce vláda získat z prodeje akcií státních společností.
V Polsku se vlády pokoušely schválit restituční zákon už od roku 1989. Naposledy zákon, který předpokládal návrat poloviny zabaveného majetku, vetoval v roce 2001 tehdejší prezident Aleksander Kwaśniewski.
Pro vyřešení restitucí jsou v současné době všechny politické síly v parlamentu. Podle předběžných odhadů vlády hodnota zabaveného majetku překračuje 16 miliard eur (přes 400 miliard korun). Tento odhad ale nezahrnuje nemovitosti na území Varšavy a v lokalitách, které po válce připadly tehdejšímu Sovětskému svazu.
V Česku návraty majetků zabavených po roce 1945 ještě nejsou ukončeny. První zákony, které se týkaly restituce, stanovil parlament bývalé federace na počátku devadesátých let. Normy obsahovaly také podmínky a lhůty, do kdy je možné o majetek žádat. Později se tyto normy několikrát změnily.
Foto: Profimedia
