Evropský parlament dnes schválil kontroverzní směrnici o vracení nelegálních přistěhovalců, kterou kritizují zastánci lidských práv. Státy budou moci ilegální imigranty zadržet až na 18 měsíců ve speciálních zařízeních před jejich vyhoštěním a budou jim moci zakázat opětovný vstup do země až na pět let.
V Česku by se nová norma mohla týkat například lidí, kteří přijeli za prací ze zemí bývalého Sovětského svazu, avšak nemají k pobytu potřebné oprávnění.
Nová směrnice je v podstatě přísnější než současná pravidla ve většině členských států EU. Hlavně pokud jde o dobu zadržení. Ta je totiž podle nové unijní normy delší než zhruba ve dvou třetinách zemí. V Česku je v současnosti maximální doba zadržení stanovena na půl roku. Ale například ve Španělsku je to ještě méně, přesně 40 dní.
Přistěhovalci ovšem budou mít celkem 30 dní na to, aby zemi, kde budou odhaleni, opustili dobrovolně. Pokud tak neučiní, úřady je mohou zadržet na půl roku, během něhož připraví jejich deportaci. Ve výjimečných případech ovšem bude možné tuto lhůtu prodloužit o dalších 12 měsíců.
Novou unijní normu kritizují nejen některé nevládní organizace, jako například Amnesty International, ale při projednávání v parlamentu k ní vyjádřili výhrady i někteří poslanci, především z řad levicových stran. Podle nich je nepřijatelné až na půldruhého roku zbavit svobody lidi, kteří nespáchali žádný trestný čin, jenom kvůli tomu, že jejich domovská země dělá často administrativní obstrukce s jejich návratem. "Je to hanba, urážka evropských hodnot," prohlásil italský komunista Giusto Catania.
Odpůrcům směrnice se taky nelíbilo, že cizinci po návratu do své domovské země nesmějí přijet do unie během dalších pěti let. "Když lidem zavřeme dveře, budou se do Evropy pokoušet dostat pokoutními cestičkami," uvedla Francouzka Hélene Goudinová ze skupiny Nezávislost a demokracie.
S kontroverzní směrnicí nesouhlasí ani české nevládní organizace, které pracují s migranty. Například Organizace pro pomoc uprchlíkům se již při projednávání direktivy obrátila na evropské poslance a nabádala je, aby pro ni nezvedli ruku. Podle ředitele organizace Martina Rozumka jde o výrazný krok zpět.
"My nejvíc kritizujeme tu skutečnost, že by mohli být cizinci bez povolení k pobytu zbaveni osobní svobody, dokonce i ve vězení, až na 18 měsíců, a to i za takové přestupky jako překročení platnosti víza o pár dnů," řekl Rozumek. Vadí mu také to, že se velmi oslabila možnost dobrovolného návratu.
Podobný názor na to má i Zuzana Bednářová z Centra pro integraci cizinců. "My se s tím neustálým zpřísňováním cizinecké legislativy neztotožňujeme. Myslíme si, že jsou jiné cesty, jak migraci řešit. Tohle nás nikam nevede," řekla dnes Bednářová.
Evropská komise návrh směrnice odůvodňovala tím, že je to preventivní vzkaz pro ostatní svět, že se do EU nevyplácí přicházet v rozporu se zákonem.
V České republice je nyní tato lhůta podle jednotlivých případů stanovena na tři nebo pět let, v případě, že jde o člověka, který je hrozbou pro veřejnou bezpečnost nebo který opakovaně porušil předpisy migrační politiky, může být prodloužena až na deset let.
K definitivní platnosti směrnice je ještě třeba souhlas členských států, což by však již měla být formalita. Až nová norma vstoupí v platnost, jednotlivé země budou mít celkem dva roky na její převedení do národních legislativ.
V současnosti je v Evropské unii odhadem osm milionů nelegálních přistěhovalců. Například v první polovině loňského roku bylo v EU zadrženo více než 200 tisíc takových migrantů, z nichž 90 tisíc bylo vypovězeno.
Foto: AP
