Nizozemsko-turecké vztahy dospěly o víkendu k otevřené roztržce na nejvyšší úrovni, k vyhoštění členky turecké vlády, tvrdým potyčkám policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu i k symbolickému stržení nizozemské vlajky z konzulátu v Istanbulu. Paříž vyzvala ke zmírnění napětí a Kodaň reagovala doporučením odložit březnovou návštěvu tureckého premiéra v Dánsku. V pozadí je rezervovaný až odmítavý postoj některých západoevropských zemí ke snaze tureckých představitelů lobbovat u diaspory před kontroverzním tureckým ústavním referendem. Dubnovému hlasování předchází kritika, že ústavní novela je pokusem nebezpečně posílit pravomoci prezidenta.
"Určitě za to zaplatí a také dostanou lekci z diplomacie. Naučíme je mezinárodní diplomacii," pohrozil Amsterodamu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a vyzval mezinárodní organizace, aby na Nizozemsko uvalily sankce. Podobně jako to nedávno učinil vůči Německu, přirovnal Erdogan postup nizozemských úřadů k "nacismu a fašismu". "Nizozemsko se nenechá vydírat," reagoval nizozemský premiér Mark Rutte. Erdoganova přirovnání jsou podle něj "za hranou" a "šílená".
Ankara hrozí Nizozemcům odvetou za to, že o víkendu tureckou ministryni pro záležitosti rodiny eskortovali jako nežádoucí osobu do Německa. Ještě předtím v sobotu nizozemská vláda zakázala přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie. Oba chtěli v Nizozemsku agitovat mezi tureckou menšinou před ústavním referendem.
Před budovou konzulátu v Rotterdamu policie ráno na koních a za pomoci psů a vodních děl rozháněla dav asi 2000 Erdoganových stoupenců, kteří na policisty házeli kamení a zápalné lahve.
Nizozemsko ve středu čekají parlamentní volby, ve kterých zápolí liberální premiér Rutte s odpůrcem islámu Geertem Wildersem. Migrace a islám patřily k hlavním tématům kampaně.
Rutte řekl, že úřady postupovaly správně, když zabránily tureckým mítinkům, protože ohrožují veřejný pořádek. Ujistil také, že udělá vše, aby zmírnil diplomatickou roztržku s Tureckem, nejhorší za celé roky.
Francouzské ministerstvo zahraničí vyzvalo k uvolnění napětí mezi Tureckem a některými členskými státy Evropské unie. Ankara by se podle Paříže měla vyhnout provokacím. Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen kvůli turecko-nizozemské roztržce navrhl odložení návštěvy tureckého premiéra v Dánsku plánované na tento měsíc.
Naopak francouzské úřady povolily návštěvu tureckému ministrovi zahraničí, který v Metách oslovil několik stovek Turků a označil Nizozemsko za "hlavní město fašismu". Pravicový kandidát na francouzského prezidenta François Fillon prohlásil, že Francie měla mítink zakázat; Nizozemsko podle něj bylo "tureckými vůdci veřejně uraženo nevyslovitelným způsobem".
Çavuşoglu si na nizozemský postup telefonicky stěžoval místopředsedovi Evropské komise Fransovi Timmermansovi a šéfce evropské diplomacie Federice Mogheriniové.
Turečtí politici se snaží získat hlasy voličů i za hranicemi, zejména v Německu, kde žijí podle některých zdrojů zhruba tři miliony Turků. Německé místní úřady ovšem tento týden zrušily několik mítinků s účastí tureckých ministrů. Německo si za to vysloužilo tvrdou kritiku od Ankary. Německý ústavní soud ale dospěl k závěru, že lze zakázat sporná vystoupení tureckých činitelů v Německu, neboť zahraniční státníci na podobné aktivity nemají nárok.
Turecko má nyní zhruba 80 milionů obyvatel a podle odhadů žije v zahraničí dalších osm až 15 milionů lidí tureckého původu. Referenda se mohou zúčastnit všechny plnoleté osoby s tureckým občanstvím. Ve zhruba sedmnáctimilionovém Nizozemsku žije podle odhadů až půl milionu přistěhovalců z Turecka a jejich potomků.
