Státy Evropské unie i africké země zintenzivní boj s nelegální migrací a těmi, kdo na snaze lidí dostat se do Evropy vydělávají. Shodli se na tom na závěr dvoudenního summitu v Bruselu lídři evropských zemí i jejich partneři z Afriky. Pětibodové prohlášení týkající se potírání nelegální migrace také zdůrazňuje spojení této problematiky s potřebou rozvoje afrického hospodářství.
Problematiku migrace za klíčový problém označil na tiskové konferenci na konci dvoudenního summitu i stálý předseda jednání zemí evropské osmadvacítky Herman Van Rompuy. Migrace měla v jednání summitu natolik výrazné místo, že byl závěrům o ní věnován zvláštní dokument.
Evropou loni otřásla tragédie u jihoitalského ostrova Lampedusa, kde si ztroskotání lodi plné uprchlíků ze severní Afriky vyžádalo několik stovek obětí. Podobná neštěstí se, byť v menším rozsahu, přes snahy pohraničníků a námořních sil evropských zemí několikrát opakovala.
Předsedkyně Komise Africké unie Nkosazana Dlaminiová-Zumaová v Bruselu zdůraznila potřebu vzdělávání hlavně mladých občanů afrických zemí, kterým často chybí schopnosti potřebné k úspěchu v současné společnosti.
"V Evropě hledají zelenější pastviny. Pokud ale uspějeme ve vzdělávání našich lidí, nebudou přijíždět přes Lampedusu. Přiletí na letiště, budou vítaní a pomohou rozvoji nejen Afriky, ale budou moci prospět také Evropě," zdůraznila někdejší jihoafrická ministryně zahraničí i vnitra.
Africké země a EU se kvůli migraci dohodly na vypracování pravidel účinné spolupráce při potírání nelegálních cest, od prevence přes posílenou kontrolu hranic a hraničních přechodů a boj s pašováním lidí až po pravidla návratu migrantů a především řešení příčin takového pohybu osob. Zlepšeny naopak mají být možnosti pro legální cestování mezi kontinenty i uvnitř. Materiál také zdůrazňuje potřebu ochrany lidských práv a mezinárodních i regionálních pravidel pro ochranu uprchlíků či žadatelů o azyl.
Celková spolupráce Evropy a Afriky se má do roku 2017 odehrávat v pěti klíčových oblastech, plyne z hlavních závěrů summitu. Jsou jimi bezpečnost a zajištění míru, rozvoj demokracie a podpora lidských práv a "dobrého vládnutí", podpora vzdělávání a schopností obyvatel, ale také hospodářský rozvoj a snaha o propojení a integraci Afriky a též globální témata jako jsou klimatické změny a podobně.
Předseda Evropské komise José Barroso novinářům připomněl, že v minulosti se na podobných schůzkách hovořilo vždy ponejvíce o problémech a potížích. "O těch se nyní mluvilo také, ale důležité byly hlavně nejrůznější otevírající se možnosti a příležitosti," uvedl.
Stejně jako ve středu německá kancléřka Angela Merkelová Barroso ve čtvrtek zdůraznil, že africké problémy musí řešit v první řadě sami Afričané a Evropa jim při tom může jen pomáhat. Podle slovenského ministra zahraničí Miroslava Lajčáka má evropsko-africké partnerství obrovský potenciál.
Končící dvoudenní schůzka Evropy s Afrikou byla po Káhiře v roce 2000, Lisabonu v roce 2007 a Tripolisu před čtyřmi lety čtvrtou v pořadí. Konala se pod heslem "Investice do lidí, prosperity a míru". Následující summit je plánován na rok 2017.
