Evropská komise v hodnotící zprávě podle očekávání kritizuje politický vývoj v Rumunsku. Od vstupu do EU prý ještě řádně nezakořenily justiční reformy a demokracie není stabilizovaná. V posledních týdnech má navíc Západ obavy z kauzy odvolaného prezidenta a nestandardních kroků vlády, které podle Bruselu ohrožují dosavadní pokrok v zemi.
"Komise soudí, že nedávné kroky rumunské vlády vyvolávají vážné obavy o respektu těchto základních principů," konstatuje se hned v úvodu. "Politické zpochybňování soudních rozhodnutí, podrývání ústavního soudu, převracení zavedených procedur a odstranění klíčových záruk rovnováhy vyvolaly otázky o vládním závazku respektovat vládu zákona a nezávislý soudní dohled. Obzvlášť je komise krajně znepokojena známkami manipulací a nátlaku, jež ovlivňují instituce a představitele justice a eventuálně mohou mít vážný dopad na společnost jako celek."
Stejně nekompromisně prezentoval report předseda komise José Barroso: "Události v Rumunsku otřásly naší důvěrou. Sváry politických stran nemohou ospravedlnit základní demokratické principy. Politici se nesmějí pokoušet zastrašovat soudce před rozhodnutími či na soudce útočit, přijmou-li rozhodnutí, která se jim nelíbí. Pravomoci Ústavního soudu se nemohou měnit přes noc."
Rumunsko je od přistoupení k EU roku 2007 pod pravidelným dohledem takzvaného Mechanismu spolupráce a ověřování (CVM), který byl pro ně a pro Bulharsko zvlášť zaveden. Komise vydává dvě zprávy ročně, ta nejnovější, jedenáctá, bilancuje po pěti letech. V Rumunsku sleduje zejména reformu justice a boj s korupcí, přičemž za pět let konstatuje důležitý pokrok. "Nicméně cíle mechanismu ještě nebyly dosaženy a kritéria nebyla uspokojivě naplněna. Reforma ještě není udržitelná a nezvratitelná," má komise problém udržet diplomatický jazyk. "Současné politické kontroverze v Rumunsku představují vážnou hrozbu doposud dosaženého pokroku a podtrhují, že mnohé reformy ještě nezakořenily."
I Bulharsku vyčítá komise neúplnost reforem, zejména stran nezávislosti soudců, a slabý boj s korupcí, ale celkově není zdaleka tak znepokojená.
Premiér na eurokoberečku
EU už v minulých dnech a týdnech nebývale ostře kritizovala politické události v Bukurešti. Předseda komise José Barroso a šéf Evropské rady Herman van Rompuy si pozvali "na kobereček" premiéra Victora Pontu a předali mu řadu požadavků, jež musí Rumunsko splnit, aby uklidnilo obavy o jeho demokracii.
Kontroverze vyvolal masivní nástup Ponty a jeho středolevé koalice k moci - prezident Traian Basescu ho povolal k sestavení vlády v dubnu, poté co padly dva středopravé kabinety. Pontovi lidé rychle zaujali důležité státní funkce a parlament odhlasoval sesazení prezidenta, které za necelé dva týdny bude předmětem referenda. Při tom všem vláda s parlamentem do značné míry ignorovaly či omezovaly roli Ústavního soudu. "Řadu jasně neústavních kroků vláda učinila pomocí exekutivních dekretů," říká politolog Sorin Ionita.
Před parlamentním hlasováním o odvolání prezidenta Ponta vydal takový dekret, který měl odebrat Ústavnímu soudu hodnotit rozhodnutí obou komor, další dekret změnil podmínky referenda - místo poloviny všech rumunských voličů měla stačit k odvolání prezidenta polovina odevzdaných hlasů.
Premiér také dosadil svého člověka na post ombudsmana, který má kontrolovat státní instituce. Až toto pondělí premiér Ponta Barrosovi slíbil, že svého koně odvolá a najde osobnost se všestrannou podporou; také slibuje zrušit dekret o omezení Ústavního soudu. "Rád bych vás ujistil, pane předsedo, že tyto kroky vyjadřují pevný závazek Rumunska k plnému respektování jeho statusu coby člena Evropské unie," citovaly z dopisu Financial Times. Prozatímní prezident, nový předseda Senátu Crin Antonescu, se však ohradil, že nejde o žádné "desatero přikázání" od EU a že Rumunsko je suverénní stát. "Prezident Rumunska, byť prozatímní, přijímá rozkazy jen od parlamentu a rumunského lidu," píše server EUobserver.
V úterý středolevá koalice ustoupila i v otázce referenda - úřadující prezident (předseda Senátu) podepsal zákon, podle nějž je k odvolání Baseska třeba poloviny všech voličů. Průzkum společnosti CURS nicméně naznačuje, že se plebiscitu zúčastní 61 procent Rumunů a že dvě třetiny z nich chtějí prezidenta sesadit, takže tento ústupek nemusí premiéra nic stát. Naopak popularita jeho středolevé koalice se vyhoupla na 63 procent, navzdory kritice ze Západu, a pohodlně by tak vyhrála listopadové volby; ještě v březnu byly preference o patnáct procent nižší.
Jak na nátlak
Financial Times citovaly jistého unijního diplomata, že je třeba "pokračovat v tlaku na Pontu, aby se zajistilo, že později zase neobrátí". Jedním z nástrojů je právě zveřejněná zprávy v rámci CVM, který Bukurešť vnímá jako ponižující (předchozích nováčků se nic podobného netýkalo). Dříve byla naděje, že letos skončí, ale nyní zpráva konstatuje, že je nutné pokračovat.
Silnějším a aktuálnějším prostředkem nátlaku je oddalované přistoupení Rumunska k schengenskému prostoru bez hraničních kontrol. Všechny formální a technické požadavky už stejně jako Bulharsko splňuje, ale blokují je vlády několika západních zemí, které nedůvěřují jejich justici a policii.
Pokud by Rumunsko dál hrubě nedodržovalo základní hodnoty vyjmenované v základních unijních smlouvách (úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv), mohou se evropští prezidenti a premiéři rozhodnout pozastavit mu členství v EU - totiž dočasně mu odebrat "určitá práva, která pro dotyčný stát vyplývají z použití smluv, včetně hlasovacích práv zástupců jeho vlády v radě".
Politický neklid je rovněž cítit v byznysu, rumunský leu je na historicky nejnižším kursu vůči euru a obavy panují i o půjčku pěti miliard eur od Mezinárodního měnového fondu.
Traian Basescu je prezidentem od roku 2004, předtím byl starostou Bukurešti a ještě předtím ministrem dopravy a dlouholetým poslancem. Jeho politickou kariéru provázejí četné střety s protivníky, obvykle z nich však vyšel vítězně. Jako první poslanec se vzdal imunity, aby mohl být vyšetřován kvůli privatizaci obchodní flotily, roku 2007 ustál první pokus o odvolání, spoluobčané ho v referendu podrželi. O dva roky později ho pak zvolili i na druhý mandát.
