Kritika repatriací
Europoslanci si podali Francii kvůli Romům

Francie se při debatě o romské politice v Evropské unii stala kvůli vyhošťování Romů terčem ostré kritiky značné části europoslanců. Paříž, která podle některých z nich porušuje unijní právo, kritiku ihned odmítla. Kromě Francie se vlna nevole snesla i na Evropskou komisi, jež je podle části zákonodárců v této věci naprosto nečinná.

"Každý v Evropě musí respektovat zákon a vlády musí respektovat lidská práva, a to včetně práv menšin," řekl poslancům šéf Evropské komise José Barroso. Podotkl, že xenofobie a rasismus nemají v EU místo. Komise zkoumá slučitelnost francouzského postupu s právem EU. Od Paříže si kvůli tomu vyžádala podrobné informace, jasnou odpověď ale zatím nedala.

Komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingová dodala, že se komise rozhodla vytvořit speciální skupinu k romské otázce. Jejím cílem bude mimo jiné hodnotit, nakolik členské země využívají fondů EU k integraci této menšiny, jejíž počet se v Evropě odhaduje na 10 až 12 milionů.

Europoslance ale vyjádření zástupců komise neuspokojila. "Jsem hluboce zklamán... když poslouchám, co dnes řekla komise," hřímal socialistický poslanec Hannes Swoboda. "Myslím, že to je skandální." Vadí mu, že Brusel není schopen říct, zda Francie porušuje, či neporušuje právo EU. Podobně se vyjádřili třeba i zelení či zástupci liberálů nebo komunistů.

Ve čtvrtek budou zákonodárci hlasovat o rezoluci k tomuto tématu, přičemž na stole leží množství návrhů, jak by text mohl vypadat. Řada z nich je vůči Francii hodně kritická.

Jen uplatňujeme evropské právo

Francie postoj europoslanců odsoudila. "Vyjádření europoslanců považuji za zcela přehnaná a nespravedlivá... Francie jen uplatňuje Lisabonskou smlouvu, evropské právo a směrnici z roku 2004," prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti v úřadu francouzského ministra zahraničních věcí Pierre Lellouche. Právo pobytu rumunských, bulharských, irských či belgických občanů či občanů dalších zemí je podle něj omezeno na tři měsíce, je podrobeno jistým podmínkám a je důkladně střeženo.

Repatriace Romů z Francie jsou součástí bezpečnostní politiky, kterou v červenci upřesnil prezident Nicolas Sarkozy. Tomu kritici vyčítají, že mu jde o zvýšení propadající se popularity a odpoutání pozornosti od problémových záležitostí, jako jsou škrty v rozpočtu, důchodová reforma či skandály kolem financování vládní strany UMP.

S kritikou kolegů ale nesouhlasil francouzský lidovecký poslanec Jean-Pierre Audy. Podle něj je Francie štědrá vůči lidem, kteří tam pobývají legálně. Bojuje jen s těmi, kteří tam jsou protiprávně. "Svoboda nemůže existovat bez pořádku, jinak je to anarchie," dodal.

Slovenská socialistická europoslankyně Monika Flašíková Beňová zase podotkla, že z vystoupení zástupců komise je evidentní, že nemají ponětí o tom, co se děje v romských osadách. "Co se děje ve Francii, je jen vrcholem ledovce," dodala také s tím, že podobné případy zaznamenala v minulosti třeba Itálie či Británie.

Od začátku roku Francie vrátila už několik tisíc Romů bez patřičných povolení k pobytu zpět do jejich vlasti. Jen za poslední měsíc Paříž vyhostila do Rumunska a Bulharska asi tisíc Romů. Tyto kroky podporuje i přes nedávné demonstrace podle průzkumů více než polovina Francouzů.

Podle českého lidoveckého europoslance Jana Březiny je postup Paříže dokladem selhání její politiky integrace menšin. "Vždy jsem považoval za nespravedlivou zavedenou praxi navážet se ohledně porušování práv Romů do menších a slabších států, jako je ČR, takže rozhodně neuškodí, když si roli lidskoprávního otloukánka vyzkouší i velký a silný stát typu Francie," komentoval dnešní debatu.