Parlamentní volby na Slovensku s bezmála 35 procenty získaných hlasů vyhrál levicový Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Roberta Fica. Dosavadní opozice však bude mít ve 150členném parlamentu většinu 79 mandátů.
Vyplývá to z neoficiálních výsledků, které po sečtení všech hlasů zveřejnil slovenský statistický úřad. Do parlamentu se dostalo šest stran. Nejsou mezi nimi dosud vládní Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) expremiéra Vladimíra Mečiara ani opoziční Strana maďarské koalice (SMK), které nemají potřebné minimum pěti procent hlasů.
ČTĚTE TAKÉ: Ficovi šlape před volbami na paty pravice
Smer Roberta Fica asi vyhraje, vládu však jistou nemá
Směr-SD obsadí v Národní radě 62 křesel, tedy o dvanáct více než před čtyřmi roky. Na druhém místě skončila dosud nejsilnější opoziční strana Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKU-DS) se ziskem 15,42 procenta hlasů, což znamená 28 mandátů. Na třetí místo se probojovala nová strana Svoboda a Solidarita (SaS, 12,14 procenta), kterou pozorovatelé přirovnávají k českým Věcem veřejným, před Křesťanskodemokratické hnutí (KDH, 8,52 procenta).
Své zástupce bude mít v parlamentu i nová strana Most-Híd někdejšího předsedy Strany maďarské koalice Bély Bugára (8,12). Jen těsně pětiprocentní hranici překonala dosud vládní Slovenská národní strana (SNS), pro kterou zisk 5,07 procenta hlasů znamená výraznou ztrátu voličské podpory.
Výsledek připomíná situaci v Česku, kde v nedávných parlamentních volbách rovněž vyhrála sociální demokracie, ale vládu nakonec sestavují její soupeři disponující v parlamentu většinou křesel.
Srovnání českých a slovenských voleb |
- Volby v Česku i na Slovensku mají levicového vítěze - Česká strana sociálně demokratická i slovenský Směr-sociální demokracie (Směr-SD) však mají minimální šanci sestavit vládu. V obou zemích nejspíše vznikne středopravá vládní koalice.
- Zatímco česká sociální demokracie, která byla většinu minulého volebního období v opozici, ztratila za čtyři roky deset procent voličů, dosud vládní Směr-SD ve srovnání s volbami v roce 2006 získal o 5,5 procenta hlasů více. Více také oslabila nejsilnější pravicová strana v ČR, kde Občanská demokratická strana přišla za čtyři roky o 15 procent hlasů, zatímco slovenská SDKU-DS jen o tři procenta.
- V obou zemích se dostaly do parlamentu s poměrně výrazným výsledkem dvě nové strany, které mají šanci zasednout v budoucím kabinetu. V České republice TOP 09 a Věci veřejné (VV), na Slovensku Svoboda a Solidarita (SaS) a Most-Híd. Podobnost je také v tom, že ve vrcholných funkcích TOP 09 i strany Most-Híd je možné nalézt dlouholeté politické matadory - ať už někdejšího předsedu českých lidovců Miroslava Kalouska nebo exšéfa Strany maďarské koalice Bélu Bugára.
- Oba parlamenty opustily dvě strany. V České republice to byla vedle Strany zelených (do sněmovny se dostala až v roce 2006) i KDU-ČSL, která byla dosud tradičním členem sněmovny. Na Slovensku do poslaneckých lavic nezasednou představitelé dokonce dvou tradičních stran, Mečiarovy LS-HZDS a Strany maďarské koalice.
- Na Slovensku ale dopadly volby poněkud těsnějším výsledkem, dosud vládní Směr-SD a Slovenská národní strana mají podle předběžných výsledků 71 poslanců, zatímco strany potenciální středopravé koalice 79. V České republice získaly ODS, TOP 09 a VV, tedy strany jednající o vládní spolupráci, 118 křesel ze 200.
- V České republice byla při volbách do sněmovny druhá nejnižší volební účast, 62,6 procenta. Úplně nejméně voličů, 58 procent, přišlo v roce 2002. Slovenských 58,8 procenta je také druhý nejhorší výsledek, nejméně lidí k urnám se dostavilo před čtyřmi lety, kdy účast dosáhla necelých 54,7 procenta.
|
Foto: ČTK
