Pravicovým a středopravým stranám na Slovensku se před sobotními volbami podařilo podle průzkumů veřejného mínění stáhnout náskok stran vládní koalice. Poslední sondy naznačily, že pět opozičních stran by mohlo dohromady získat stejný nebo i větší počet poslaneckých mandátů než koalice.
Největší vládní strana Směr-SD si ale navzdory poklesu voličské podpory stále udržuje před politickými rivaly výrazný předstih.
Stáhnout náskok vládní koalice Směru-SD, Slovenské národní strany (SNS) a Lidové strany-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) pomohla pravici mimoparlamentní strana Svoboda a Solidarita (SaS). Tato formace zaznamenávala nárůst preferencí zhruba od začátku roku. Zatímco několik loňských průzkumů jí nedávalo šanci na úspěch nebo signalizovalo podporu kolem pěti procent, které jsou minimem pro vstup do parlamentu, některé novější ankety ji vyzdvihly mezi trojici nejúspěšnějších stran. Otázkou je, zda SaS výsledky průzkumů ve volbách potvrdí.
ČTĚTE TAKÉ: Slovenská vláda obviňuje Maďary z revizionismu
Fico nepřímo varoval Maďary. Ztratíte občanství
"Navázala na sebe relativně velké procento voličů," zdůvodnil rostoucí preference SaS analytik Martin Slosiarik. Strana mimo jiné díky sociálním sítím a komunikaci po internetu oslovila podle Slosiarika hodně prvovoličů i nevoličů, tedy těch, kteří před čtyřmi roky k volebním urnám nešli.
Body si v poslední době pravice připsala i díky opoziční straně Most-Híd, která vedle části maďarské menšiny oslovila i slovenské voliče, prohlásil Slosiarik.
Výsledek voleb a případná změna vlády budou závislé na tom, zda se několika menším stranám, jako například koaliční LS-HZDS či opoziční Most-Híd, podaří dostat do parlamentu. "Jakmile se řekněme HZDS do parlamentu nedostane, je zjevné, že pět opozičních stran bude mít převahu v mandátech," uvedl Slosiarik.
Pravicové strany zřejmě posilovaly i na úkor klesajících preferencí Směru-SD a LS-HZDS. Strana premiéra Roberta Fica měla začátkem minulého roku preference na úrovni 40 procent, postupně však tato podpora u voličů klesala. Důvodem snížení preferencí je podle analytiků globální krize a její dopady.
Podpora koaliční LS-HZDS výrazně poklesla kolem loňských prezidentských voleb. Kandidát této strany na úřad hlavy státu Milan Melník získal v prvním kole jen 2,45 procenta hlasů.
Opoziční Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) si drží stabilní podporu osm až 11 procent. Po výměně šéfa strany, kterým se stal Ján Figeľ, se její preference zdvihly, později však opět poklesly na předchozí úroveň. Konkurenční Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii-Demokratickou stranu (SDKU-DS) zřejmě od výraznější ztráty voličů zachránila změna na postu volebního lídra. Jedničkou na kandidátce se stala Iveta Radičová poté, co Mikuláš Dzurinda pro údajně nejasné financování strany odešel. Podpora formace se pohybuje kolem 13 procent a více.
Foto: ČTK
