Hnutí Libertas známého irského odpůrce lisabonské smlouvy a milionáře Declana Ganleyho bude příští rok kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu. Ganley, jehož v minulosti několikrát podpořil český prezident Václav Klaus, to řekl novinářům v Bruselu, kde dnes začíná summit Evropské unie.
Hnutí chce kandidovat v co nejvíce členských zemích, pravděpodobně tak i v Česku.
Volby do EP podle Ganleyho budou referendem o další podobě unie. Irovi stejně jako Klausovi, se kterým se nedávno sešel v Irsku, vadí údajný nedostatek demokracie v Evropské unii, který podle něj odráží i lisabonská smlouva o reformě unijních institucí a to, že o jejím přijetí kromě Irska nemohli rozhodnout hlasováním obyvatelé EU.
"Chci, aby Evropská unie uspěla. Věřím, že jediný způsob, jak může demokracie uspět, je vystavět ji na pevných základech demokratické odpovědnosti," řekl Ganley.
Evropa se nyní podle něj nachází na rozcestí. Buď se vydá cestou údajně nedemokratické lisabonské smlouvy, anebo cestou demokracie, tvrdí Ganley. Podle irského milionáře se do "srdce Evropské unie musí dostat demokracie". Jeho hnutí proto chce kandidovat ve všech členských státech, o podobě kandidátek se zatím jedná. Ganley ani na opakovaný dotaz nechtěl prozradit, s kým případnou evropskou kandidátku připravuje v České republice. Podotkl, že by byl spokojený, kdyby Libertas ve volbách získalo víc než 50 procent hlasů, reálné vyhlídky svého hnutí ale nechtěl hodnotit.
Na otázku ohledně případné Klausovy podpory jeho hnutí, o čemž se v uplynulých týdnech v médiích hodně spekulovalo, odpověděl, že neví, koho český prezident podpoří. "Probíral jsem s ním myšlenku (kandidatury Libertas) a on ji považoval za zajímavou," řekl Ganley.
Irský podnikatel se s Klausem setkal v listopadu v Dublinu. Český prezident tehdy aktivisty ze hnutí Libertas přirovnal k disidentům v komunistických zemích. Jeho slova i setkání s Ganleym vyvolalo kritiku některých irských politiků. "Lidem jako Klaus by se mělo naslouchat, a ne je zesměšňovat," míní Ganley. Klausovým poselstvím je podle něj demokracie, a proto je důležité.
Peníze má přinést internetová sbírka
Klaus i Ganley se shodují v názoru, že lisabonská smlouva přenáší příliš kompetencí z členských států na Brusel. Ir smlouvu odmítá i jako podnikatel. Podle něj neotvírá žádné nové podnikatelské obzory a obává se také růstu daní jako důsledku jejího přijetí. Oba ji po irském "ne" považují za mrtvý dokument, v jehož ratifikaci prý již nemá cenu pokračovat. Ganley ale zároveň popírá, že by byl euroskeptikem. Snaha o více demokracie je podle něj jednoznačně proevropská.
Evropskou kampaň chce hnutí Libertas financovat podobně jako úspěšný americký prezidentský kandidát Barack Obama, který značnou část prostředků na svou kampaň získal v malých darech vybraných prostřednictvím internetu. Podle Ganleyho ale internet není podmínkou, příznivci jeho hnutí dary mohou zasílat i jinými cestami. Podle unijních zákonů může jednotlivec evropské politické straně věnovat maximálně 12 tisíc eur (přibližně 310 tisíc korun) za rok. Podle dřívějších informací chce Libertas na kampaň získat 75 milionů eur. Ganley také na volby požádal o dotaci Evropského parlamentu.
Ganleyho hnutí již letos v Irsku vedlo úspěšnou kampaň proti lisabonské smlouvě, kterou Irové nakonec v červnovém referendu odmítli. Značně tím zkomplikovali další integraci Evropské unie, která ze smlouvy vyplývá. Řešení tohoto problému je jedním z úkolů dnešního a pátečního summitu zemí evropské sedmadvacítky v Bruselu.
Foto: Karel Šanda, Libertas, Reuters
