Gayové v armádě spoluvinni za masakr ve Srebrenici?

Holanďané nevěří svým uším. Bývalý velitel NATO John Sheehan vyčítá nizozemské armádě, že roku 1995 nezabránila masakru ve Srebrenici proto, že má ve svých řadách homosexuální vojáky.

"Je to skandální a nehodné vojáka," reagoval bývalý nizozemský ministr obrany Eimert van Middelkoop.

Sheehan přišel se svou osobitou teorií při čtvrtečním slyšení v americkém Senátě. Kongresmani se ho ptali na jeho názor, zda by mohli být otevřeně přijímáni do armády USA homosexuálové. Dosud můžou gayové a lesby sloužit v amerických ozbrojených silách jen tehdy, když o jejich sexuální orientaci nehovoří ani oni sami, ani Pentagon.

Zásada "Don't ask, don't tell" (DADT). Prezident Barack Obama by tuto praxi rád zrušil.

Sheehan, který roku 1997 odešel do výslužby, stál v devadesátých letech minulého století v čele UA Atlantic Commad a byl jedním z nejvyšších velitelů NATO. Podle jeho názoru byly evropské armády po 2. světové válce příliš poddajné v přijímání homosexuálů do svých řad. Gayové zkrátka nejsou na službu v armádě dost tvrdí, míní generál.

Sheehan je proti přijímání gayů a leseb do vojska USA. Armády tím prý trpí, mimo jiné se oslabuje soudržnost v jednotkách. Příkladem jsou podle něj armády Británie a Izraele, jejichž výsledky se zhoršily poté, co začaly do svých řad brát homosexuály.

Sheehan tvrdí, že mu sami holandští velitelé kdysi řekli, že na dramatu ve Srebrenici se podepsala přítomnost gayů v jejich jednotce, jež byla pod praporem OSN nasazena ve srebrenické enklávě. Homosexuálové byli "součástí problému", řekl údajně americkému generálovi šéf nizozemského generálního štábu Henk van den Breemen. "Je to naprostý nesmysl," reagoval armádní mluvčí v Haagu.

"Masakr ve Srebrenici a roli modrých přileb intenzivně vyšetřovaly Nizozemí, mezinárodní organizace a OSN," zdůraznil mluvčí ministerstva obrany Roger van de Wetering. "Nikdy se přitom nekonstatovalo, že by nějakou roli hrála sexuální orientace vojáků."

Muslimskou enklávu Srebrenica střežil v době balkánské války kontingent modrých přileb z Nizozemí. Srbové měli proti nim početní převahu, navíc Holanďané neměli od OSN žádný mandát k použití síly. Holanďané se po výhrůžkách z enklávy stáhli. Bosensko-srbské jednotky poté pobily až osm tisíc (o přesný počet se stále vedou spory) muslimských mužů a jinochů. Předtím v okolí Srbrenice naopak muslimové povraždili mnoho Srbů.

Foto: Wikipedia a Profimedia