Mučeni, zabiti, zahrabáni... Rumunská tajná policie Securitate zavraždila v letech 1945 až 1989 asi deset tisíc lidí. Odpůrce komunistického režimu likvidovala bez soudu bez soudu a těla pohřbívala anonymně na neznámých místech.
Příbuzní je většinou považovali za nezvěstné. Po mrtvých pátrá historik Marius Oprea (45), který stojí v čele bukurešťského Ústavu pro zkoumání zločinů komunismu (IICCR). Činí tak přes odpor starých kádrů.
V zemi, v níž někdejší agenti tajné policie stále (či opět) sedí na důležitých místech, to není snadná ani bezpečná práce. Opreova rodina žije raději v Německu.
Po druhé světové válce proměnili rumunští komunisté celou zemi mezi Karpaty a Černým mořem v hustou síť likvidačních míst, pracovních táborů a psychiatrických zařízení, do jejichž zdí zavírali nepohodlné osoby.
Některá místa, kde byli odpůrci režimu vězněni, mučeni a likvidování, byla obzvláště „proslulá" hrůzami, které se v nich odehrávaly.
Například šéf obávaného politického žaláře v moldavském Galati vrážel nůž do srdce všem mrtvým vězňům, kteří byli odváženi z tábora. Prý kdyby svou smrt jen předstírali, aby nemohli uprchnout. Nejstrašnější to ale mělo být ve vězení v Pitešti. Tam byli vězni nuceni mučit jeden druhého, museli do sebe například mlátit hlavami tak dlouho, až jeden omdlel. Věznění museli jíst po prasečím způsobu, tedy na kolenou a s rukama za zády srkat horké tekutiny z plechových misek.
V letech 1945 až 1989 se obětmi pronásledování staly podle údajů bukurešťského parlamentu až dva miliony lidí. Hlavním pomocníkem rudého režimu byla služba, která ještě dnes nahání mnohým Rumunům strach - Securitate.
Také proto, že i 20 let po zhroucení komunismu ve střední a východní Evropě mají ještě někdejší agenti a spolupracovníci Securitate v Rumunsku značný vliv a sedí na významných místech.
Za pomoci dalších historiků a archeologů se už Opreovi podařilo exhumovat třicet těl, z toho letos devět. „Chci vykopat celou pravdu," říká šéf IICCR a myslí to doslova. Protože rumunští prokurátoři označují někdejší zločiny tajné policie za obyčejnou kriminalitu, jsou jejich činy včetně vražd po letech promlčeny.
Do dnešního dne neskončil ve vězení jediný agent Securitate, stěžuje si Oprea a požaduje: „Tyto činy musejí být uznány jako zločiny proti lidskosti."
Foto: Profimedia
