Hororový scénář. Švédsko očekává kolaps Lotyšska

Švédský ministr financí Anders Borg se tajně sešel se zástupci hlavních domácích bank a varoval je před blížícím se ekonomickým kolapsem Lotyšska. Pro švédské finanční domy je to hororový scénář, neboť pobaltské zemi poskytly ohromné úvěry, píše list Svenska Dagbladet. Pomoc ve výši 200 milonů eur slíbilo Lotyšům i Česko.

Rize se nepodařilo zavést drakonické škrty ve výdajích, jak to od něj požadují Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská unie. Škrty podmiňovaly MMF a EU poskytnutí záchranného balíčku ve výši 7,5 miliardy. Také proto letos v květnu nevyplatil MMF Lotyšsku tranši 200 milionů eur.

Lotyšsko mělo mimo jiné snížit starobní důchody o 20 procent a mzdy ve veřejném sektoru o dalších 15 procent.

ČTĚTE TAKÉ: Lotyšsko na kolenou. Zhroutí se zdravotnictví? 
                        Lotyšsko v krizi, a ještě po něm močí britští turisté
                        Blondýnami proti hospodářské krizi v Lotyšsku

Největší partaj v lotyšské vládní koalici, Lotyšská lidová strana, ale politiku drastických šetření odmítla v září nadále podporovat, za což si Riga vysloužila ostrou kritiku Západu. Předseda vlády Valdis Dombrovskis podrthl, že jeho hlavním úkolem je zachovat sociální smír.

Nezaměstnanost mladých lidí v zemi se už vyšplhala na 31 procent, přičemž nejvíce postiženi jsou etničtí Rusové (ti tvoří zhruba polovinu obyvatel hlavního města Rigy, jež má od letošního léta ruského starostu).

V prvním čtvrtletí letošního roku se výkonnost lotyšské ekonomiky propadla o 18 procent, ve druhém o 19,6 procent.

Aby Lotyšsko splnilo tvrdé podmínky nařízené MMF a EU, začaly se masově zavírat školy a nemocnice a hromadně propouštět učitelé a zdravotníci. Končí rovněž největší státní nemocnice v zemi, jež stojí v Rize.

Po vstupu Lotyšska do EU větřili zahraniční investoři nové trhy a pumpovali do země peníze, hlavně do stavebnictví a nemovitostí. Hodně peněz povzbuzovalo konzum a vyhnalo do výše mzdy i ceny. Nové kupní síle poskytovaly své služby hlavně skandinávské banky a nabízely úvěry s velmi nízkými úroky.

Nyní je však mnoho Lotyšů není schopno splácet. Největší lotyšskou banku Parexbank vláda zachránila pouze zestátněním. Tím ale vyletěly do ještě větší výše státní dluhy.

Lízat rány si ale musejí především švédské banky. Swedbank půjčila lotyšským soukromníkům a byznysu 61 miliard švédských korun, SEB 40 miliard a Nordea 30 miliard. Nyní by se už měly připravovat na záchranné operace po hospodářském a politickém zhroucení Lotyšska.

Pobaltské trio, vedle Lotyšska i Litva a Estonsko, financovalo boom v oblasti nemovitostí v eurech (a švýcarských francích) - kvůli výhodnému kursu vůči vlastním měnám. To vše se dělo i v očekávání brzkého přijetí jednotné evropské měny.

Z toho se však stala past. Aby se vymanily z cyklu deprese, potřebují pobaltské státy devalvovat, ale to nelze, protože lidé mají hypotéky téměř výlučně v eurech.

Devalvace měny ale bude v Lotyšsku nejspíše i tak nutná. To zasáhne i jiné finanční trhy v regionu.

Lars Christensen z Danske Bank varuje před chmurnou perspektivou. „Neexistují absolutně žádné známky stabilizace. Hospodářský pokles trvá. Je to paralýza," říká na adresu Lotyšska.

Foto: Profimedia