Britský premiér David Cameron, spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich a další politici v EU chtějí omezit migraci chudáků do sociálních systémů bohatších zemí. A co na to říká Brusel? Jeho reakce je téměř hysterická, píše německý deník Die Welt. Někteří němečtí komentátoři doporučují udělat změny v příslušné unijní legislativě.
Když šéf britské vlády minulý týden navrhl, aby se v Evropské unii přezkoumal volný pohyb osob (jedna ze čtyř základních svobod vnitřního trhu EU), a současně oznámil úmysl vypovídat ze země nezaměstnané unijní cizince, rozpoutal v Bruselu menší bouři.
Eurokomisař pro sociální otázky László Andor mu vytkl rasismus a eurokomisařka pro justici Viviane Redingová dokonce Britům doporučila přemýšlet o vystoupení z vnitřního trhu EU, pakliže nechtějí akceptovat jeho pravidla.
Jak připomíná list Die Welt v článku nazvaném Svůdné právo na sociální pomoc, Cameron přitom jen zopakoval, co začátkem října požadoval německý šéf vnitra Friedrich při setkání se svými ministerskými kolegy z EU. "Není možné, aby se volný pohyb osob zneužíval tak, že člověk změní zemi jen proto, že chce vyšší sociální příspěvky," prohlásil Friedrich.
Společně s Francií, Británií a čerstvě i s Nizozemím požaduje Berlín od Evropské komise (EK) právo posílat domů občany EU, kteří do té které země přicestují jen kvůli sociální pomoci. A dále právo těmto občanům zakázat opětovný vstup. Míněni jsou především občané Bulharska a Rumunska, většinou příslušníci romské menšiny.
Města a obce zmíněných bohatších unijních států se obávají vlny přistěhovalectví z Balkánu poté, co s prvním lednem 2014 padnou dosavadní omezení volného pohybu Bulharů a Rumunů v unii.
Jak velký tento problém je, nikdo přesně neví. V některých obcích to však může být dost vážné, jak dokládají reakce úřadů a občanů v řadě německých měst v uplynulých dvou letech. Nejde o drobné. V reakci na to lze bez přehánění hovořit o vlnách "anticikánismu". To se do jisté míry odrazilo i ve výsledcích podzimních voleb do německého Spolkového sněmu.
Nedávno mnoho Němců vpravdě vystrašil verdikt zemského sociálního soudu v Severním Porýní-Westfálsku, podle něhož má jeden nezaměstnaný Rumun s rodinou právo na sociální pomoc státu označovanou Hartz 4. Rozsudek ale ještě není pravomocný.
Je možné si v Německu sociální pomoc vysoudit? ptala se ve zjevné obavě četná domácí média, přičemž právní experti upozorňují, že je to v rozporu s německým právem - naopak ale v souladu s unijní legislativou.
V budoucnu by to mohlo fungovat tak, že by Spolkovou republiku (a jiné země) zaplavovali chudí Balkánci a po roce, během něhož by marně sháněli práci, by se o ně automaticky začal starat německý sociální systém. Podle dosavadních reakcí je to pro mnohé Němce děsivá představa.
Sociální příživníci a salonní socialisté ale jásají, konstatuje německý magazín Focus. Ve svém komentáři píše, že Němci vítají všechny občany EU, kteří k nim přijedou pracovat či studovat.
Nevítaní jsou však ti, kdo přijíždějí jen proto, aby využívali právo na volný pohyb a v Německu pouze hlavně kasírovali Hartz 4 a příspěvky na děti.
Kdysi to byly jen jednotlivé případy, ale od loňska zaplavují Německo z Balkánu doslova vlny chudáků. A povoláním optimisté mezi europolitiky tento problém ignorují a bagatelizují, píše Focus. Turistika za blahobytem v EU sílí.
Současný systém je pozvánkou k jeho zneužívání. Právo na imigraci do sociálních systémů ale neexistuje. A otevřeně o tom hovořit není rasismus, píše Die Welt. Navíc o rasismu mluví eurokomisař z Maďarska, kde antisemitské a k cizincům nepřátelské partaje určují politickou agendu.
Zmíněné rozhodnutí sociálního soudu v Severním Porýní-Westfálsku Focus označuje za drahé i nestoudné. Jde prý o drzost soudců vůči milionům Němců, kteří léta poctivě pracují a přispívají na pojištění v nezaměstnanosti. A poté dostanou jako poslední v řadě s Hartz 4 totéž, co několik měsíců nezaměstnaný Rumun.
Tady pomůže jen jedno. Evropské právo je třeba naléhavě reformovat, konstatuje týdeník Focus.
