Těžký půlrok
Jánošíkové u kormidla EU. Jací budou Slováci v křesle šéfa
16.06.2016 05:50 Analýza
Hluboké spory týkající se nového systému přerozdělování uprchlíků či důsledků vystoupení Velké Británie z EU. I takové problémy možná bude muset Slovensko od července řešit jako předsednická země Rady Evropské unie. Co lze čekat od státu, který se často staví proti návrhům Bruselu i unijnímu mainstreamu?
V jednoduchosti je síla, řekli si úředníci slovenského ministerstva zahraničí, když spolu s několika odborníky vybírali vítězný návrh loga předsednictví. Mezi červeně psanými zkratkami SK a EU vykukuje modrý smajlík tvořený diakritickými znaménky. Autor, třiadvacetiletý Jakub Dušička, uspěl v konkurenci více než dvou set výtvarníků a za svůj výtvor obdržel odměnu 4500 eur (asi 121 tisíc korun). Rozhodnutí samozřejmě národ rozdělilo na dvě nesmiřitelné poloviny a na sociálních sítích propukla erudovaná debata. Pozitivní ohlasy přehlušili kritici a posměváčci, kteří v logu rozpoznali kuře nebo dokonce ženu v bikinách. Slovenská vláda ovšem byla spokojená. "Naše logo je přitažlivé, lehce zapamatovatelné a nese pozitivní emoce. Hravým způsobem přibližuje Slovensko jako mladou a dynamickou zemi," pochvaloval si mluvčí ministerstva zahraničí Peter Stano. Teď ještě aby se tak Slovensko prezentovalo i svou politikou.
Slováci se předsednictví v Radě EU ujímají poprvé a jako jedna z posledních "nových" zemí. Ke své smůle to nestihli do roku 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Do té doby stál premiér či prezident předsednické země v čele Evropské rady a jako takový řídil unijní summity a reprezentoval EU navenek. Dnes už má Unie svého "prezidenta", toho času Donalda Tuska, předsednická země šéfuje toliko Radě EU, tedy jednáním ministrů, a její role je proto o poznání menší. Vždyť kdo ví, že je jí nyní Nizozemsko a před ním to bylo Lucembursko? Naši východní sousedé by však mohli k této instituci opět přitáhnout pozornost. Činí tak vlastně už teď. V Evropě je jejich "vládnutí" velkým tématem.
Zvládnete to, že?
"Nemyslím, že je někdo ze slovenského předsednictví nadšen," řekl serveru Politico jeden z představitelů Evropské lidové strany (EPP). "Určitě můžeme očekávat méně profesionalismu než od Holanďanů," soudí nejmenovaný diplomat. Kdekdo se prostě bojí, s čímSlováci přijdou. Včetně Tuska, který ovšem své obavy umně ukryl do pozitivních slov. "Od předsednictví mám vysoká očekávání také proto, že přichází ve chvíli pro Evropu velmi významnou. A jsem si zcela jist, že nemusím do detailu vysvětlovat, jak významná to je doba," prohlásil Tusk po nedávném setkání s Robertem Ficem. "Zaiste si poradíte," řekl pak slovenskému premiérovi jeho mateřštinou.
Možné priority předsednictví naznačil na konci května ministr zahraničí Miroslav Lajčák (mimochodem jeden z uchazečů o post generálního tajemníka OSN). Slovensko by se coby člen eurozóny rádo zaměřilo na posílení měnové unie a podporu hospodářského růstu, dále na rozvoj energetické unie a jednotného digitálního trhu, udržitelnou imigrační politiku či spolupráci s třetími zeměmi. Nakonec ale může být mnohé jinak. Bratislava program předsednictví schválí až na poslední chvíli, 30. června.Má k tomu své důvody.
"Člověk míní, pánbůh mění. Jsme připraveni být velmi pružní, pokud jde o program našeho předsednictví," podotkl Fico a upozornil na to, co bude slovenskému převzetí otěží předcházet. "Musíme si uvědomit, že 23. června se uskuteční referendum v Británii. Týden nato budou důležité volby ve Španělsku. S velkými obavami sledujeme vývoj v Řecku, co se týče finanční situace. Živá nadále zůstává otázka migrace. To všechno bude významně ovlivňovat slovenské předsednictví," řekl. Zohledněny budou muset být také závěry summitu Evropské rady, který byl kvůli britskému referendu posunut na 28. a 29. června.
Krocení rebelů
Zmiňovaná migrace je hlavní důvod, proč se na Slováky v Bruselu dívají skrz prsty. Nestává se často, aby předsednictví přebírala země, která se tak ostře staví proti plánům komise a nejvýznamnějších členských států. Když na počátku května Junckerova družina (která jinak úmyslně navrhuje o poznání méně legislativy než ta předchozí Barrosova) představila návrh reformy dublinského systému, jenž počítá se stálým mechanismem přerozdělování uchazečů o azyl, Bratislava se ihned postavila do čela jeho odpůrců. "Je nastolen návrh, který v některých ohledech nerespektuje realitu," prohlásil tehdy ministr vnitra Robert Kaliňák a další východoevropské země přikyvovaly.
Šlo o jeden z dlouhé řady projevů rebelství, jimiž se Ficova vláda snažila dát najevo, jak moc s komisí nesouhlasí. Už v prosinci loňského roku podala žalobu k Soudnímu dvoru EU proti jednorázovým kvótám kvůli způsobu, jakým byly přijaty. Co na tom, že experti na evropské právo tento krok vesměs považovali za neopodstatněný... "Jde spíše o divadlo pro domácí politickou scénu," domníval se Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP), předseda výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu. Mistr populismu Fico téma uprchlické krize před březnovými parlamentními volbami využil vskutku dovedně. V souladu s aktuální módou ve věci dokonce hrozil uspořádáním referenda. Třebaže mu sázka na tuto kartu nevynesla tolik hlasů, kolik asi čekal, svou rétoriku nezměnil ani po volbách a následné operaci srdce. "Islám nemá na Slovensku místo. Nechci, aby tu bylo několik desítek tisíc muslimů, kteří si postupně začnou prosazovat své věci," prohlásil v rozhovoru s TASR.
Slovenští muslimové si stěžovali a upozorňovali, že Ficova vláda bude předsedat i dvaceti milionům jejich souvěrců, kteří v EU žijí (asi čtyři procenta populace). Nechuť dali najevo i francouzští socialisté. "Socialistická strana odsuzuje výroky Roberta Fica a vyjadřuje své znepokojení nad touto orientací ve chvíli, kdy se Slovensko chystá předsedat Evropské unii," napsal předseda partaje Jean-Christophe Cambadélis. Gianni Pittella, šéf skupiny socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, už loni navrhoval, aby byl Ficův Směr kvůli svým postojům z frakce vyloučen, a kritikem slovenského premiéra zůstává i nadále.
Blížící se předsednictví ale Fica přece jen přimělo, aby začal ukazovat beránčí tvář. Slibuje, že Slovensko bude i v otázce migrace plnit roli mediátora, tedy dělat to, co se od předsednického státu očekává: "Chceme být zemí, která bude významně přispívat ke kompromisním rozhodnutím." Většina návrhů, se kterými komise v souvislosti s migrační krizí přišla, je podle něho přijatelná a Slovensko se prý bude snažit ve věci zprostředkovat dohodu. "Kdo by měl být proti plánu návratu k plnému fungování schengenského prostoru v listopadu 2016? Kdo by měl být proti zřízení evropské pobřežní a pohraniční stráže?" tázal se ministerský předseda.
Riziko i propagace
Slovensko bude nadcházející půlrok hrát o svou pověst, a proto si nemůže dovolit výraznější lapsus způsobený třeba rozmíškami na vnitropolitické scéně. Fico tvrdí, že i novou vládní koalici skládal tak, aby byla domácí politika stabilní. Nechce samozřejmě zopakovat ostudu, kterou si v roce 2009 utrhli Češi svržením vlády uprostřed předsednictví. Fakt, že členem kabinetu je vedle uskupení Most-Híd a Síť také Slovenská národní strana, je ovšem další důvod, proč Fica v Evropě kritizují.
Snaha neponechat nic náhodě je ze slovenského počínání jasně patrná. Počet pracovníků ve Stálém zastoupení při EU v Bruselu se více než zdvojnásobí. Obvykle zde působí 80 zaměstnanců, z toho 60 diplomatů, po dobu předsednictví to má být 198, respektive 129. Pro srovnání: Česká republika zvyšovala počet pracovníků ze 124 na 233.
V Bratislavě se během půlročního předsednictví bude konat zhruba dvacet neformálních ministerských schůzek. Jejich dějištěm bude Reduta, sídlo Slovenské filharmonie. Kromě toho se ve slovenské metropoli připravují na téměř dvě stovky setkání Rady EU na pracovní a expertní úrovni. Vše má doprovodit kulturní program doma i v zahraničí. Slovensko má vzácnou šanci udělat si ve světě reklamu. Potenciální návštěvníky láká na hrady, kamzíky či korbáčiky rovnou na oficiální webové stránce předsednictví Eu2016.sk. A v prvním propagačním spotu se chlubilo, že to byl právě Slovák, konstruktér Štefan Banič, kdo vynalezl padák.
Britská proměnná
Úspěch předsednictví ovlivňují v zásadě dvě věci - energie, jakou do něj členská země vloží, a vnější okolnosti. Slováci slibují, že budou akční. To chtěli být Nizozemci také, třeba ve věci boje s klimatickými změnami. Nakonec ale řešili v zásadě jen brexit a uprchlíky (kde přispěli k vcelku rychlému postupu ve zřizování pohraniční stráže). Hlavní vnější okolností bude ve slovenském případě výsledek britského referenda. Buď se Britové rozhodnou v EU zůstat a bude třeba zajistit ústupky, které David Cameron v zimě vyjednal, nebo vystoupí a začnou chaotická jednání. Slováky by v takovém případě mohlo utěšit, že jejich hlavní tíže by ležela na Evropské komisi. Fico každopádně neskrývá přání, aby Britové setrvali. Vedle všeho zmíněného bude třeba řešit budoucnost protiruských sankcí, na něž mají jednotlivé členské státy dost odlišné názory, nebo jednání se Spojenými státy o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Na východní bratry zkrátka nečeká nic lehkého. Zřejmě nejstřízlivějším odhadem slovenských možností jsou proto slova stálého představitele při EU Petera Javorčíka. "Pokud Unii předáme Maltě o něco méně fragmentovanou, než je teď, bude to ohromný úspěch," říká. Nelze nesouhlasit.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.