Věčné romské dilema
Je to s EU bída, když je tak silná, jako její nejslabší článek?

Především na místní úrovni a jen dlouhodobým úsilím je možné napomoci k integraci romské menšiny do většinové společnosti v Evropské unii. Ve svém vystoupení na dnešním třetím evropském romském summitu to poznamenal předseda Evropské komise José Barroso. Otevřeným způsobem situaci Romů ve své zemi na summitu popsal rumunský prezident Traian Basescu. Jednání pěti stovek delegátů z celé EU řeší, jak integraci Romů co nejlépe podpořit.

"Společnost je jen tak silná, nakolik silný je její nejslabší článek," zdůraznil Barroso, s kterým souhlasila také eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Zástupci Evropské komise připomněli, že ve finančním období na roky 2014 až 2020 je v Evropském sociálním fondu 80 miliard eur (2,1 bilionu Kč) a nejméně pětina z této částky musí být využita na boj se sociálním vyloučením a chudobou.

Potřeba však prý jsou nejen peníze, ale také důsledné uplatňování evropské politiky v této oblasti. "Uvedení plánů v život je klíčové," míní Barroso.

Politici se podle něj naopak musejí postavit rostoucí antiromské rétorice a předsudkům ve veřejné debatě v EU.

"Když se podívám, co se posledních 500 let vůči Romům v Evropě páchalo, tak cítím v posledních čtyřech letech obrovskou práci. Je obrovská vůle a vědomí shora, že něco pro 12 milionů Evropanů musíme změnit," míní Kumar Vishwanathan z ostravského občanského sdružení Vzájemné soužití. Od Barrosovy komise, která vytvořila právní, finanční a politický rámec, podle něj víc není možné chtít.

"Romské obyvatelstvo nadále čelí alarmující míře diskriminace na pracovním trhu, ve vzdělávání a zdravotní péči a podstatně horším životním podmínkám, než jejich sousedé," prohlásil eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor. Zdůraznil přitom, že Romové představují výraznou a rostoucí součást budoucích pracovních sil.

Pokud jim ale vzdělávací systém neumožní získat příslušné dovednosti, Romové nebudou schopni využít svůj potenciál ve vyvažování důsledků stárnutí pracovní síly v mnoha zemích.

Andor poukázal na potřebu strukturálních reforem, které by měly bojovat s nezaměstnaností mladých lidí, a Romů zvláště. "Začleňování Romů není jen otázkou solidarity. Je to také klíčová demografická a ekonomická příležitost pro Evropu," dodal komisař.

Přetrvávající vyloučení, problémy se špatnou dostupností vzdělávání, diskriminaci na trhu práce a další komplikace, kterým Romové v EU čelí, dokládá i tento týden zveřejněná zpráva o stavu implementace jednotlivých národních integračních politik zemí unie.

Otevřeně dnes problémy popsal rumunský prezident Basescu. "Nerad bych jménem své země předpokládal, že jsme jediní odpovědní za tento problém v Evropě," poznamenal před tím, než vypočítal problémy Romů ve své zemi.

Rumunští a bulharští Romové byli v loňském roce vyhošťováni z Francie, které kvůli tomu Evropská komise pohrozila, neboť postup je v rozporu s právem občanů EU na volný pohyb po prostoru osmadvacítky. Tehdejší francouzský ministr vnitra sklidil kritiku za výroky, že životní styl Romů je v rozporu s francouzským způsobem života.

V České republice se podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera situace i kvůli hospodářské krizi nelepší. "Přibylo sociálně vyloučených lokalit, což ale neznamená, že by se nic nedělalo," poznamenal. Připraveným strategiím však podle něj v minulosti vládní politika nešla příliš naproti.

Na národní úrovni vidí potíže i Vishwanthan. "U nás v Česku se selhalo právě zde. Minulé vlády nevyužily možností čerpání evropských dotací, nabízených nástrojů. Pak není divu, že na místní úrovni nebyla kapacita," podotkl. Nová vláda by to ale mohla změnit, myslí si aktivista.

Její člen odpovědný za lidská práva připomněl, že Evropská komise se snaží národní vlády k řešení problematiky pobízet například tím, že zohlednění integrace romské menšiny je součástí podmínek pro čerpání evropských fondů v novém finančním období.

Pomoci situaci by podle Dienstbiera také mohl komplexní přístup při řešení všech hlavních problémů od sociální situace a nízké zaměstnanosti přes vzdělávání až po problematiku bydlení, ale i exekucí či lichvy.