Na závěr desetidenní mezinárodní konference o kazetové munici byla dnes v irském Dublinu formálně přijata konvence, jež zakazuje výrobu kazetových bomb a ukládá zničit jejich zásoby do osmi let. Svůj souhlas s dokumentem vyslovili zástupci 111 zemí. Stranou ujednání však zůstávají hlavní výrobci a uživatelé těchto zbraní.
Stranou však zůstávají hlavní výrobci a uživatelé těchto zbraní, kteří se dublinského rokování vůbec nezúčastnili - USA, Čína, Rusko, Indie, Pákistán a Izrael.
"Dohoda byla schválena," prohlásil dnes za potlesku delegátů předseda konference Daithi O´Ceallaigh. Nyní bude text začátkem prosince v Oslu předložen k podpisu všem zemím, včetně těch, které nebyly v Dublinu zastoupeny. Pak začne proces ratifikace zákazu.
Kazetové bomby obsahují stovky malých náloží, které se rozptýlí po velkém území. Některé z náloží však nevybuchnou ihned a mohou zabíjet či mrzačit i po několika letech, a tedy i po skončení konfliktu. Obětí se přitom často stávají civilisté. Tyto zbraně byly použity kupříkladu ve Vietnamu, Kosovu, v Čečensku, v Iráku, Afghánistánu a v roce 2006 v Libanonu.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dnes dohodu uvítal a vyzval všechny státy, aby "tuto důležitou dohodu bez otálení podepsaly".
Nicméně Spojené státy již ve čtvrtek - poté, co byly zveřejněny podrobnosti dohody - uvedly, že zákaz nijak nezmění americkou politiku. Podobně se vyjádřily i Rusko a Čína. Většina zemí NATO naopak zákaz podporuje.
Například Německo, které patří ke spoluautorům dohody, ujednání označilo za důležitý milník při prohlubování mezinárodního humanitárního práva. Němečtí ministři zahraničí a obrany Frank-Walter Steinmeier a Franz Josef Jung ve společném prohlášení uvedli, že budou usilovat o rychlou ratifikaci dublinské dohody v Německu.
Dohoda předpokládá, že její signatáři nebudou užívat kazetové bomby, zničí jejich zásoby do osmi let a budou financovat programy na vyčištění starých bojišť od nevybuchlé munice. Dokument byl při jednání zmírněn o klauzuli umožňující armádám signatářských zemí spolupracovat se spojencem, který kazetové bomby užívá, například se Spojenými státy.
Organizátoři dublinské konference věří, že dohoda bude mít stejný význam jako úmluva dosažená v Ottawě v roce 1997, která zakázala protipěchotní miny. Přestože se k ní země jako USA, Rusko a Čína nepřipojily, vedla k výraznému poklesu v užívání těchto min.
"Realita je taková, že zemím záleží nejen na legalitě jejich akcí, ale i na tom, zda jsou vnímány jako legitimní a přiměřené," řekl dnes v Dublinu státní tajemník norského ministerstva obrany Espen Barth Eide.
Foto: Reuters a AP
