Katastrofa. Ztráta důvěry. Nedostatek citu. Takto popisují katoličtí hodnostáři blamáž, kterou provázelo papežovo omilostnění biskupa popírajícího holocaust. Vatikán se nyní snaží zachránit, co se dá, a zachovat si tvář. Důvěryhodnost církve je ale podle mnohých komentářů podkopaná. Papež je kritizován obzvláště ve svém rodném Německu.
Papež vyhlásil omilostnění čtyř odpadlických biskupů jen několik dní poté, co jeden z nich, Richard Williamson, v rozhovoru vysílaném švédskou televizi tvrdil, že v koncentračních táborech zahynulo jen dvě stě nebo tři sta tisíc Židů a že plynové komory nikdy neexistovaly.
Kardinál Karl Lehmann, vlivný mohučský biskup, označil papežovo rozhodnutí přijmout Richarda Williamsona zpět do církve za katastrofální. Omluva za tuto chybu by podle něj měla přijít z nejvyšších míst.
Jean-Pierre Wils, mezinárodně uznávaný teolog a etik z Nizozemí, vystoupil na protest proti papežově rozhodnutí z katolické církve. „Již se nedokáži identifikovat s duchem této církve, který je stále více protimoderní, protipluralistický a totalitní," řekl v rozhovoru pro katolický on-line magazín.
ČTĚTE TAKÉ: Papež odsoudil popření holocaustu. Napětí s Židy trvá
Papež rehabilitoval popírače holocaustu a rozhněval židy
Papež a popírač plynových komor
Kněžské bratrstvo sv. Pia X., ke kterému omilostnění biskupové náleželi, popsal Wils jako „extrémně reakční a hluboce antisemitskou skupinu, která sympatizuje s diktátory a pravicovými totalitami". Bratrstvo bylo založeno na protest proti Druhému vatikánskému koncilu (1962-1965).
Tehdejší teolog Joseph Ratzinger byl jedním z předních myslitelů koncilu, který vyvrcholil uznáním ostatních křesťanských církví, schválením liturgie v národních jazycích a také oficiálním popřením teze, že Židé nesou vinu za ukřižování Ježíše. Bratrstvo chce tyto reformy zvrátit a stojí o návrat k čistě latinské bohoslužbě.
Papež Jan Pavel II. čtyři biskupy reakčního hnutí vyloučil z církve. Před týdnem Benedikt XVI. podnikl první kroky k jejich omilostnění.
Nikdo s nikým nemluvil
Kardinál Walter Kasper, který vede vatikánský odbor zabývající se vztahy s judaismem, uznal, že Vatikán udělal „chyby v rozhodování".
„Sleduji vzniklou debatu s velkými obavami. V Kurii se vyskytly rozhodovací chyby a nedorozumění," říká. Poukazuje především na nedostatek komunikace ve vatikánském rozhodovacím procesu. Rehabilitace členů Bratrstva je ale podle něj pouze částečná a stále nemohou vykonávat kněžské povolání.
Páter Eberhard von Gemmingen, ředitel německé sekce Rádia Vatikán, ve vysílání prohlásil, že „nedorozumění a debakl, jako je tento, se nesmí již nikdy stát. Modleme se za papeže a jeho spolupracovníky".
Skandál odhalil chabé komunikační struktury v katolické církvi. Velvyslanectví Vatikánu po celém světě a papežské nunciáty se prý o rozhodnutí dozvěděly až z médií.
Podle vysvětlení kardinála Dario Castrillona Hoyi je dokonce možné, že komise, která vede vztahy s odpadlíky z Bratrstva, o Williamsonových výrocích o holocaustu vůbec nevěděla. Přehled o jeho názorech měla zcela jistě jiná papežská komise, která se zabývá vztahy s Židy.
Ale nikdo s nikým nemluvil. Podle pátera von Gemmingena je ve Vatikánu vážný problém s komunikací mezi jednotlivými odbory i s veřejností. „Není tu žádný krizový management.
Vatikán vůbec nezvládl vysvětlit světu pozadí papežského rozhodnutí." V rozhovoru pro německý magazín Spiegel uvedl, že je nutné provést strukturální změny rozhodovacích procesů. Jinak se může situace opakovat a církvi bude hrozit ohromná ztráta prestiže.
Vatikán v ofenzivě hází zpátečku
Papež Benedikt XVI. byl na začátku svého pontifikátu v Německu nesmírně oblíbený. Nyní ale teolog, který se po studentských bouřích roku 1968 obrátil ke konzervativismu, ztrácí přízeň nejen svých krajanů. Podle duryňského teologa Künga je papež ve Vatikánu „natolik odtržený od reality, že nemá vůbec představu, jaké následky s sebou jeho konání nese".
Možné je, že omilostněný Williamson bude stát před německým soudem. Své výroky o holocaustu totiž zopakoval i v rozhovoru pro jednu rozhlasovou stanici v Řezně. A popírání šoa je v Německu trestný čin.
Další kritika přichází s jmenováním ultrakonzervativního rakouského kněze Gerharda Wagnera pomocným lineckým biskupem. Proslavil se totiž tvrzením, že Harry Potter je dílem satanismu a že hurikán Katrina byl božím trestem, který právem postihl hříšné město New Orleans.
Vatikán brání rozhodnutí přijmout dříve odbojné ultrakonzervativce argumentem, že je třeba bojovat za jednotu církve a že odpuštění je nejvyšší křesťanskou ctností. Snaha rozmělnit radikální elementy ale podle mnohých komentářů nebude mít cílený efekt. „Nezměníme své názory," říká jeden z biskupů Bratrstva Bernard de Tissen. „Místo toho změníme Řím."
Zatímco řezenský biskup hovoří o „kampani", Vatikán mluví rovnou o „cíleném komplotu". Hlavně ve zveřejnění interview s Williamsonem švédskou televizí čtyři dny před zrušením jeho exkomunikace vidí „úmyslně nastraženou past" na Jeho Svatost Benedikta XVI., napsal ve středu švédský list Svenska Dagbladet s odvoláním na vatikánské kruhy. Televizní stanice prý chtěla co nejvíce uškodit papeži.
Vatikán dnes zareagoval. Williamson se má od svých výroků „jednoznačně a veřejně" distancovat, praví se v prohlášení Svatého stolce. To se musí stát ještě předtím, než bude znovu uveden do biskupského úřadu. Jinak se ultrakonzervativec Williamson může s biskupstvím rozloučit.
Foto: AP a Reuters