Nejen zdravotní problémy, ale i ne zcela úspěšná snaha napravit pověst Vatikánu jako státu s neprůhledným finančním systémem přispěla podle expertů k rozhodnutí papeže Benedikta XVI. odstoupit k 28. únoru z funkce.
Spory kolem transparentnosti vatikánských financí vedly italskou centrální banku Bank of Italy k zákazu používání bankovních karet pro platby na vatikánském území od 1. ledna letošního roku. Turisté v místních muzeích a obchodech byli nuceni za suvenýry a vstupenky, například do Sixtinské kaple, platit v hotovosti.
Zákaz byl shodou okolností zrušen 12. února, den poté, co papež oznámil svou plánovanou rezignaci. Obnovení služby zaručila dohoda se švýcarskou firmou Aduno Sa, uvedl mluvčí Vatikánu Federico Lombardi.
Ze zrušení zákazu se radují především vatikánská muzea, která v roce 2011 navštívilo přes pět milionů návštěvníků, kteří zde utratili 91,3 milionu eur. Také zaměstnanci v supermarketech, lékárnách či na poštách ve Vatikánu si v posledních týdnech stěžovali, že všechny transakce musejí vyřizovat v hotovosti. Fungovaly jen bankomaty spravované vatikánskou bankou.
Bank of Italy zablokovala počátkem tohoto roku všechny platby bankovními kartami v rámci snahy italských finančních úřadů omezit praní špinavých peněz ve Vatikánu. Předpokládá se rovněž, že italské bankovní úřady učinily tento krok, protože Vatikán není součástí Evropské unie a nesplňuje běžné unijní bankovní normy.
Vrátit Vatikán mezi země s důvěryhodnými financemi stanovil papež za jednu ze svých priorit. Podle odborníků dosáhl v tomto ohledu značného pokroku, svého cíle dostat Vatikán na bílou listinu nezávadných států se mu ale dobrat nepodařilo.
V roce 2010 zřídil Vatikán interní finanční dozor, a navrhl nový zákon, který by měl zajistit, že všechny vatikánské instituce budou splňovat mezinárodní normy a nedovolí praní špinavých peněz a financování terorismu.
Ve zprávě z roku 2012 ale specializovaný orgán Rady Evropy (RE) uvedl, že Vatikán tyto normy stále nesplňuje. Stát byl negativně ohodnocen v sedmi ze 16 oblastí. Vatikán má hlavně málo účinný finanční dohled a jeho banka není s to pořádně sledovat podezřelé finanční transakce, uvedla zpráva agentury Moneyval.
Agentura Moneyval žádala především 
nezávislou správu vatikánské banky, která je již dlouho předmětem dohadů a skandálů. Ty sahají nejméně 30 let do historie, k smrti Roberta Calviho, šéfa italské zbankrotované banky Banco Ambrosiano známého blízkými vztahy s Vatikánem.
Calvi byl nalezen oběšený pod londýnským mostem Blackfriars. Ačkoli se původně jeho smrt vykládala jako sebevražda, experti po exhumaci těla v roce 2002 určili jako příčinu smrti vraždu. Do skandálu měl být údajně vedle italské mafie zapleten i Vatikán.
Vatikánská banka slouží jako finanční ústav pro zhruba 500 obyvatel nejmenšího státu světa, ale také pro tisíce katolických charitativních organizací, náboženských řádů a diecézí po celém světě a registruje 33 400 účtů.
Agentura Moneyval uvedla, že vzhledem ke globálnímu dosahu banky, velkému objemu transakcí a nedostatku informací o některých neziskových organizacích by se mohla stát prostředkem pro praní špinavých peněz.
V květnu loňského roku z vedení banky, která je oficiálně známá jako Ústav pro věci víry (IOR), odstoupil její šéf Gotti Tedeschi. Okolnosti odchodu tohoto muže, kterého papež jmenoval do čela banky s cílem vnést do jejích operací větší průhlednost, ještě nebyly vyjasněny. Podle italského tisku za ním stojí intriky a mocenský boj. Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi ve středu slíbil, že banka bude mít nového šéfa během několika dní.
