Uprchlická krize
Konec balkánské stezky. Co bude s běženci dál?
06.03.2016 15:15 Původní zpráva
Balkánská cesta, po které do Evropy přišlo rekordní množství migrantů, se pomalu uzavírá. Nahradí ji v budoucnu jiná trasa? A co bude s běženci, kterých do Řecka nadále připlouvá na dva tisíce denně?
Anketa:
Obáváte se, že dojde k vyhrocení nálad v české společnosti v souvislosti s uprchlickou krizí?
-
Ano. 63 %
-
Ne. 19 %
-
Je mi to jedno. 18 %
Pouštějí! Rychle sem! Dav na přechodu v Idomeni, na posledních metrech řeckého území před hranicí s Makedonií, se vlní. "Někdo důležitý přijel, asi Merkelová!" letí mezi běženci další informace. K bráně se sbíhá více a více zvědavců, vypadá to, že masa lidí vezme bránu útokem, z makedonské strany se sbíhají policejní posily. Adrenalin ještě zvyšuje přelétávající vrtulník. Nakonec se vše ukazuje jako fáma, nepouští se a jediný, kdo přijel obhlédnout situaci z makedonské strany, je slovenský premiér Robert Fico. I když ho tu nikdo nezná, naděje běženců čekajících celé dny bez dokladů, které umožňují cestu dál, budí každá návštěva evropského politika.
V oficiálním kempu i na divokých tábořištích kolem přebývá na 10 tisíc migrantů. Řecká armáda spěšně buduje tři nové tábory, které by měly vyřešit alespoň ty nejpalčivější problémy. Velmi kriticky se poslední dobou vyjadřuje obvykle zdrženlivá OSN: "Evropa je na pokraji obrovské humanitární krize, kterou sama vyvolala," říká mluvčí Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky Adrian Edwards.
Uprchlická aliance
Oficiálně se přes hranice může dostat nanejvýš 580 migrantů denně. To je desetina počtu z léta a dnes jen čtvrtina těch, kteří každý den připlouvají. Tyto počty si stanovila "aliance balkánské cesty", kterou vytvořily Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Makedonie.
Všech pět zemí má sice za normálních okolností velmi rozdílné zájmy, uprchlická krize z nich však udělala spojence. V polovině února se jejich představitelé sešli ve Vídni, v závěru měsíce se pak ještě policejní ředitelé domluvili na přísnějších pravidlech kontroly. "Jsme povinni omezit každodenní putování uprchlíků na počet, který umožní zkontrolovat každého imigranta v souladu s pravidly 'schengenu'," píše se ve společném prohlášení.
Celá situace připomíná visegrádský plán B, který před summitem o migraci v polovině února prosazovalo například Slovensko, ale pro byly i další země V4. Vycházel z toho, že Řecko není schopné chránit svou vnější schengenskou hranici a bude tedy třeba utěsnit hranici Makedonie a Bulharska.
Řecko navenek zuří a slibuje pomstu především kandidátským zemím EU, které budou potřebovat od všech členů souhlas se vstupem. Vnitřně se už ale pomalu smiřuje se situací. "Nepanikařme, dá se to zvládnout," prohlásil ministr pro migraci Yiannis Mouzalas. Běženců je v zemi podle oficiálních údajů zatím 26 tisíc, dorazit může v příštích měsících ještě několikrát tolik.
Za dva až tři tisíce eur se prý dá projet balkánská cesta ilegálně, 500 eur stojí převoz přes makedonskou hranici. Převaděči využívají jak klasických pěších cest přes hory, tak i kontejnery nebo nákladní auta. Další možností zůstává cesta přes Albánii. "Nebudeme budovat žádné stěny," řekl tamní premiér Edi Rama, ale odmít, že by se jeho země měla stát alternativním tranzitem balkánské stezky.
* O Idomeni se mluví jako o humanitárním epicentru Evropy. Jaká je tam situace?
* Řecko zaplavují migranti, dokáže si s nimi poradit?
* Na jakém řešení se snaží domluvit Evropa s Tureckem?
* Stává se Albánie alternativou balkánské cesty?
* Můžeme očekávat úplné uzavření legální cesty do Evropy pro migranty?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 7. BŘEZNA 2016.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.