Soumrak absurdity
Konec drahého kočování. Všechna ministerstva do Berlína

Dvojí sídlo spolkových ministerstev, v Berlíně a stále ještě také v Bonnu, stojí německé daňové poplatníky ohromné sumy. Tento drahý špás, pozůstatek znovusjednocení, však nejspíše už zanedlouho skončí. Spolkové ministerstvo stavebnictví zřídilo pracovní štáb, jenž má urychlit stěhování zbylých ministerstev z Bonnu do metropole na Sprévě.

Informoval o tom list Bild am Sonntag. Šest ze čtrnácti spolkových ministerstev má ještě i dnes hlavní sídlo v Bonnu, bývalém hlavním městě SRN. Mezi nimi rezorty obrany, životního prostředí, vzdělání a výzkumu. Tato ministerstva však mají v Berlíně druhá sídla.

O stěhování ministerstev z Bonnu do Berlína rozhodl zvláštní zákon schválený v dubnu 1994 (Berlin/Bonn-Gesetz). Na jeho podobě se do jisté míry podepsaly také vysoké finanční náklady celého podniku a rovněž nechuť části západoněmeckých politiků a úředníků přestěhovat se do nového hlavního města.

Zmíněný zákon se oproti původním předpokladům naplňoval jen postupně a s odklady. Vrcholu celý proces dosáhl roku 1999, kdy se z Bonnu do budovy berlínského Říšského sněmu (stále se tak jmenuje) přesunul Spolkový sněm (Bundestag).

Definitivní "jízdní řád" stěhování vládních úřadů připravuje pětičlenný tým, uvedl Bild am Sonntag. Uskutečnily se už první rozhovory se zemskou vládou Severního Porýní-Westfálska.

Spolková ministryně stavebnictví Barbara Hendricksová (SPD) nedávno plédovala pro stěhování dalších částí ministerské byrokracie z Rýna na Sprévu. Měl by podle nyní začít řízený proces. "Tak, jak to je, to nemůže zůstat," prohlásila.

V hlavním městě už nyní pracuje většina zaměstnanců spolkových ministerstev.
Podle ministerstva vnitra jde o aktuálně o 11 200 pracovníků, zatímco v bývalém hlavním městě na západě Německa jich zůstává 6800. Proti stěhování zbylých ministerstev do Berlína se brání setrvale i bonnští komunální politici.

Pro jejich město to bude znamenat i méně peněz ze státní kasy a další ztrátu prestiže, třebaže v Bonnu sídlí řada významných mezinárodních organizací i společností.

Podle propočtů Svazu daňových poplatníků stálo dosud dvojí sídlo vlády celkem 350 milionů eur (asi 9,45 miliardy korun). Ročně jde o náklady kolem 23 milionů eur, z nichž se platí desítky tisíc služebních cest letadlem, vlakem i autem. Jde mimo jiné o značné mrhání pracovní dobou. Mezi oběma městy se každý rok přesune také zhruba 750 tun úřední pošty.

Svaz daňových poplatníků, a nejen on, kritizuje dvojí sídlo vlády už dlouho. Náklady na přestěhování zbylých úřadů do Berlína by se podle jeho výpočtů amortizovaly nejpozději do deseti let.

K absurditám dnešního stavu patří i četné lety prázdných letadel, protože vládní letka má stále své sídlo na letišti Köln/Bonn. Potřebuje-li nějaké ministerstvo v Berlíně letadlo, musí stroj nejprve vyletět z Bonnu do Berlína. V roce 2012 tak na této trase letělo 465 prázdných strojů!

Jako určitou náplast za to, že ho opustí spolková ministerstva a upadne opět do jisté provinčnosti, dostal Bonn zvláštní a v Německu ojedinělý titul: spolkové město (Bundesstadt).