Finanční a dluhová krize v zemích EU by mohla mít jeden pozitivní efekt. Mohla by výrazně zvýšit už tradičně bídnou účast ve volbách do Evropského parlamentu (EP). Vyplývá to z průzkumu Rakouské společnosti pro evropskou politiku (ÖGfE; Österreichische Gesellschaft für Europapolitik (ÖGfE).
Je pravděpodobné, že podobný efekt by mohla mít krize v EU také v dalších zemích, třeba v České republice.
Že půjdou hlasovat do europarlamentu, by si nyní podle ÖGfE dokázalo představit 81 procent Rakušanů. "Krize přináší mnoho kritiky EU, ale přináší i pozornost," uvedl pro list Die Presse generální tajemník ÖGfE Paul Schmidt.
Poprvé by mohla ve volbách dominovat evropská a nikoli domácí témata, míní.
Volby do EP se plánují na konec května roku 2014.
"Jde při nich také o rozhodnutí o budoucí hospodářské politice Evropy," zdůrazňuje rakouská zelená europoslankyně Ulrika Lunaceková. Její kolega, lidovec Othmar Karas (ÖVP), to vidí podobně: "Každý občan tady spolurozhoduje o budoucím směřování EU."
Stačí ale trochu jiná anketa a optimismus o možné vysoké účasti při volbách do Evropského parlamentu se začne trochu rozplývat. Ve svém nejčerstvějším průzkumu společnost ÖGfE zjišťovala, jaké je povědomí Rakušanů o jejich poslancích ve Štrasburku a Bruselu.
Celých 64 procent si nedokázalo vzpomenout na jedno jediné jméno.
Je to poněkud zvláštní situace. Zatímco moc EP sílí a zmůže tolik, jako nikdy dříve, evropské občany to nezajímá. Mnohým se naopak zdá, že europarlament je slabší než v minulosti.
Přitom europoslanci letos poprvé spolurozhodují o unijní sedmiletce. Je to dosavadní vrchol stále se zvětšující moci EP. V Bruselu se už přitom nerozhoduje jen o karafách na olivový olej v restauracích, či o zakroucení okurek.
Ale, jak zřetelně ukazuje nynější situace, unijní centráa určuje osud celých zemí.
Podle nedávného průzkumu Evropské komise (EK) mají dvě třetiny občanů EU dojem, že jejich hlas nemá žádnou váhu. A 45 procent uvádí, že nejsou spokojeni s tím, jak v Unii funguje demokracie. Pocit bezmocnosti je mezi euroobčany rozšířen tak, jako dosud nikdy.
Evropský parlament se emancipuje, ale zdá se že občany to nechává chladné. I když, vnímání Evropského parlamentu je v zemích EU někdy hodně odlišné. Zatímco ve středovýchodní Evropě se europoslanci těší poměrně velké důvěře, v Británii jim věří jen každý čtvrtý.
Jak už zmíněno, ve vztahu občanů k EP jsme svědky paradoxní situace.
Zatímco europarlament získává stále více pravomocí, voleb do něj se účastní stále méně lidí.
V minulých volbách dosáhla celoevropsky účast pouhých zhruba 43 procent.
Nejčerstvější až totální nezájem o své europoslance předvedli Chorvati, kteří už brzy rozšíří rodinku států EU. O svých zástupcích v EP přišlo hlasovat pouhých 20 procent oprávněných voličů.
