Heinz Günther Küpper notoricky parkuje se svým autem na placených místech, ale neplatí. Ani pokuty. Raději si pobude nějaký čas ve vězení. Z případů, jako je on, jsou v Severním Porýní-Westfálsku pomalu zoufalí. Německá spolková země chce kvůli Küpperovi a spol. reformovat trestní právo.
Když lidé v Německu najdou v poště obálku, v níž jsou růžové papíry velikosti A4 a na nich razítko z prokuratury, zpravidla trochu znervózní. Může jít o "pozvánku" do vězení. To ale není případ Heinze Küppera, za mříže se prý těší, píše magazín Der Spiegel.
Od roku 2008 už pan Küpper, zdánlivě ctihodný občan, dostal zmíněných "pozvánek" sedm. Vždy do trestnice Aachen. Co to pro něj znamená? Pohodičku a zajímavý zážitek na státní útraty.
Do vězení ho vždy doveze místní policie. Budova je podle něj nová s výborným sanitárním zařízením. Občasný 67letý mukl chválí i vězeňskou kuchyni, ke snídaní je výběr ze sedmi druhů pečiva. A vůbec: "Seznámím se tam se zajímavými lidmi."
Küpper patří k občanům, kteří pokuty platit buď nemohou, nebo nechtějí. A jdou kvůli tomu do vězení. Je mezi nimi hodně černých pasažérů, notorických neplatičů parkovného, drobných kriminálníků...
Küpperova 23 let starého nissana úřady ve městě Düren velmi dobře znají. Podle řidiče ho prý přímo pronásledují. Bývalý zámečník, hospodský a muzikant se prý musí se svou sestrou střídat v péči o zčásti nemohoucí dementní rodiče.
Jeho důchod 578 eur podle něj nestačí na to, aby při hledání neplaceného parkoviště projel půlku nádrže. Chování Küppera lze označit za odbojné, vzpurné. Severní Porýní-Westfálsko ale na každý pád vychází hodně draho.
Za bagatelní delikty sedí v této spolkové zemi každý den ve vězení průměrně tisíc lidí. Jde u nich o takzvaný náhradní trest odnětí svobody nebo donucovací vazbu. Jeden den vazby je možný už od jednoho eura výše. Küpper tak šel jednou do chládku za nezaplacení parkového ve výši pouhých pěti eur.
Ministr spravedlnosti Thomas Kutschaty chce, aby s tímto nesmyslným trestáním byl jednou provždy konec. A zmíněné druhy trestů pokud možno v rámci reformy až na výjimky zrušit.
Trest je podle tohoto sociálního demokrata účinný jen tehdy, pokud potrestaného přiměje, aby čin, za který se dostal za mříže, už příště nespáchal. Přál by si soudy, jež by souzenému ušily trest na míru.
U jednoho to může být zadržení řidičského průkazu, u jiného veřejně prospěšné práce. "Neexistuje nic nesmyslnějšího než náhradní trest odnětí svobody," stěžuje si také Julius Wandelt. Tento právník šéfuje vězení v Castrop-Rauxelu, kde čtvrtinu z celkem 567 míst pro vězně zabírají éefesráci - tak se zkratkou říká těm, kteří bručí v rámci citovaného náhradního trestu.
Že jde o nesmyslnost, vysvětluje Wandelt na příkladu, kdy kvůli nezaplaceným pěti eurům za parkování vznikne státu škoda 111 eur denně. Tolik stojí vězňovo ubytování v cele.
Když v témže vězení nastupovala Margot Markusová roku 1979 do zaměstnání jako šéfka oddělení, byli ještě vězni EFS exoti. Nejvýše jich najednou sedělo 20 až 30. Časy jsou ale tvrdší a tím i přibývá lidí, kteří se dostanou na okraj společnosti. A vězení pro ně není žádný špatný cejch.
Takový lepší herberk pro mladé, chválí ve článku Spiegelu svůj dočasný domov vězeň Hagen B. Musí si odsedět 55 dnů kvůli krádeži v obchodě a dále kvůli tomu, že útočil berlemi na ochranku obchodního domu.
Jeho mladičký spolunocležník Jens F. jel devětkrát na černo MHD. Vždy prý až koncem měsíce, kdy už neměl peníze. Výzvy k placení pokut ignoroval. Až u jeho dveří jednoho dne zazvonila policie a on oblékl na devět měsíců pruhovaný mundůr. Poprvé seděl za jízdu na černo 20 dnů.
Profesor trestního práva Gereon Wolters z Bochumi přemýšlí, jaké tresty by mohly drobné recidivisty odstrašit. Několik nápadů už má. Takové mladistvé kraválisty, kteří tráví hodně času na sociálních sítích, by prý mohl citelně zasáhnout zákaz Facebooku. Milovníky zimních sportů zase zákaz jezdit do Alp.
Odhaduje se, že náhradní tresty odnětí svobody stojí Německo kolem 120 milionů eur ročně.
