Kypr chystá alternativní plán své záchrany před bankrotem. Aby mohl obdržet pomoc eurozóny ve výši deseti miliard eur (250 miliard korun), musí sám sehnat 5,8 miliardy eur. Toho chce dosáhnout zejména pomocí takzvaného fondu solidarity, za jehož obligace bude vláda ručit státním a církevním majetkem a také rezervami centrální banky a penzijních fondů. Zřejmě se ani nevyhne zdanění vkladů nad 100 tisíc eur (2,6 milionu korun), pokud zemi nepomůže nějakým způsobem také Rusko.
Stěžejní části záchranného plánu je vznik fondu, na čemž se dohodly všechny parlamentní strany. Předpokládá se, že návrh vbrzku projedná parlament. Ten v úterý odmítl bezprecedentní plán jednorázového zdanění všech vkladů u kyperských bank.
Jestliže mluvčí kyperské vlády nejprve popíral, že by se k tomuto kroku měla země vracet, podle odborníků se mu úplně vyhnout zřejmě nedokáže a týkat by se měl vkladů vyšších než 100 tisíc eur (2,6 milionu korun). Celkově by totiž fond mohl shromáždit 4,8 miliardy eur, což je ale o miliardu méně, než požaduje eurozóna. Bankovní vklady do 100 tisíc eur jsou v rámci Evropské unie povinně pojištěné.
Dojednaný zvláštní fond by měl získat peníze od důchodového fondu, církve a dalších institucí. Měl by představovat příspěvek Kypru k mezinárodní finanční pomoci. Peníze má do něj vložit také kyperská centrální banka. Celkově by tak fond mohl shromáždit 4,8 miliardy eur. Eurozóna požaduje, aby se Kypr na své záchraně podílel částkou 5,8 miliardy. Tu mělo vynést původně plánované zdanění bankovních vkladů.
Šéf Euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem uvedl, že Kypr nemůže počítat s finanční podporou od samotného Ruska, takže k určitému zdanění bankovních vkladů bude muset přikročit.
Dalším řešením by mohla být ruská pomoc - v Moskvě o ní stále jedná kyperský ministr financí Michalis Sarris, který usiluje o prodloužení lhůty splatnosti ruské půjčky z 2,5 roku na pět let a o snížení úroku ze 4,5 na 2,5 procenta. Kypr splácí Rusku úvěr ve výši 2,5 miliardy eur (63,9 miliardy korun).
Kypr také Rusku nabízí licenci na využití nalezišť zemního plynu u jihokyperského pobřeží. Rusko však údajně váhá, protože objem zásob je nejistý a těžební práva si nárokuje Turecko.
Šéf Evropské komise José Manuel Barroso, který vede v Moskvě delegaci zástupců bruselské exekutivy, řekl, že Evropská komise s Ruskem "vstřícně konzultuje" řešení kyperské finanční krize.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv pohrozil snížením podílu eura na ruských měnových rezervách, pokud způsob řešení kyperské finanční krize poškodí ruské zájmy. V kyperských bankách má účty mnoho Rusů.
Evropská centrální banka (ECB) oznámila, že kyperským bankám bude poskytovat nouzovou pomoc pouze do pondělí, pokud nevstoupí v platnost záchranný program Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Kyperské banky, které jsou tento týden uzavřené, už obdržely od vkladatelů příkazy k finančním převodům do zahraničí v úhrnné částce nejméně sedmi miliard eur (asi 180 miliard Kč). Evropská unie se proto snaží přimět kyperskou vládu, aby přesun velkých částek zmrazila i po otevření finančních ústavů.
Kyperská akciová burza se rozhodla, že také zůstane po zbytek tohoto týdne uzavřena. Reagovala tak na rozhodnutí úřadů odložit otevření bank až na příští týden. Kvůli kyperské krizi zahájily dnes západoevropské akcie obchodování mírným poklesem.
