Zamotaná hlava úředníků
Migranti našli nový "ráj". Jsme terčem fám, oponuje Finsko

Iráčan Firás Afandí projel Evropu v autobusech, vlacích, autech, na motocyklu i na voze taženém koňmi. Nakonec se dostal tam, kam mířil, do Finska. Podle něj je to země civilizovaných lidí, kde je klid. Mezi uprchlíky se v poslední době šíří pověsti, že Finsko má mnohem kratší azylové řízení než jiné evropské země a získat tam doklady je mnohem snazší. Finským úředníkům jde ze zvyšujícího se počtu žadatelů hlava kolem a netuší, kde se ty nepravdivé zvěsti berou.

"Přesně tady jsem chtěl být. Tady žijí civilizovaní, klidní a mírní lidé," libuje si osmačtyřicetiletý elektroinženýr Afandí. Pětimilionové Finsko pokryté rozsáhlými lesy, v nichž se prohánějí sobi, se stalo nečekaně jednou z nejoblíbenějších destinací prchajících Iráčanů.

Letos jich tam o azyl požádalo 11 900, což je 70 procent všech žádostí. Jen v září přitom přijelo z Iráku 8600 lidí. Více žadatelů z této blízkovýchodní země má jen Německo. Loni ve Finsku o azyl žádalo 790 Iráčanů a uspělo pouze 123 z nich. Ostatní dostali nařízení o deportaci a výjimky byly povoleny jen v několika případech, většinou z důvodů vysokého věku, zdravotního stavu či těhotenství.

Finské úřady tvrdí, že důvodem zvýšeného zájmu jsou fámy šířené internetem. Jejich autoři tvrdí, že Finsko vyřizuje žádosti rychle, poskytuje štědré příspěvky a nabízí pracovní místa.

Přitom délka azylového řízení není o moc kratší než v jiných evropských zemích a finská ekonomika je čtvrtý rok v útlumu. "Netuším, kde se ty zvěsti vzaly," řekla mluvčí finského imigračního úřadu Hanna Kauttová. Azylové řízení trvá prý v průměru déle než šest měsíců, v sousedním Švédsku osm. Úřady navíc dočasně pozastavily rozhodování o žádostech podaných Iráčany a Somálci, protože se čeká na nový posudek o bezpečnostní situaci v jejich zemích.

Iráčané, kteří jsou ještě na cestě, však ze svého přesvědčení o výhodách Finska neustupují. Skupina, jež nedávno dorazila z Dánska do Malmö, směřuje dál do Finska. "Jakmile se situace ve vaší zemi zlepší, Švédsko vás pošle zpět a vy přijdete o peníze a o všechno. Finsko je ale dobré. Budu tam rád, v Iráku o něm všichni mluví," řekl třiadvacetiletý Ghaním.

Začínají se však ozývat nesouhlasná tvrzení, protože mnozí, kdo se po strastiplné cestě Evropou dostali až na sever, se obrátili a odjeli zase na jih. Abú Dašír z Bagdádu napsal na Facebooku, že nedoporučuje nikomu cestovat na sever. "Je to tady hrozné. Ano, je tady bezpečno, ale záchody jsou špinavé, není tu oblečení, jídlo je drahé, v táboře ho dávají jenom málo, takže není dost ani pro dítě," píše. Další pak píší, že úřady uprchlíky nevítají srdečně, podpora je malá a v chladném Finsku nedostatečná.

Protože i tato propaganda se šíří, naskočili minulý týden pasažéři čtyř autobusů s uprchlíky, kteří projeli Švédskem, rychle zpět do autobusů, když zjistili, že přejeli neoznačenou finskou hranici. Možná se dověděli o protestu, při němž 19. září Finové demonstrovali proti přijímání uprchlíků na hranici s heslem Zastavte islámskou invazi. Minulý týden přivítali lidé se světlicemi a troubením autobus s uprchlíky. Jeden z nich měl na hlavě vysokou čepici nápadně se podobající těm, jaké se spojují s Ku Klux Klanem. Vláda tyto rasistické protesty důrazně odsoudila.

Finsko má mezi severskými zeměmi nejnižší podíl uprchlíků. Jen šest procent jeho obyvatel pochází z ciziny, ve Švédsku je to 16 procent lidí. Právě proto si Finsko vybral sedmadvacetiletý boxer z Bagdádu Sajf Husajn, který do Helsinek dorazil před dvěma měsíci. "Finsko je krásné, malé a milé," řekl. Ve Švédsku ani Německu zůstat nechtěl, protože "je tam moc uprchlíků a není tam už místo".

Když 22. září přijelo rekordních 645 uchazečů o finský azyl, prohlásil premiér Juha Sipilä, že příval uprchlíků je "vážnější a složitější problém" než churavějící ekonomika.