Tsunami nezaměstnaných
Na švábské městečko se vrhlo 15 tisíc Portugalců bez práce

Spolková republika, jež se snaží už roky přilákat nejrůznější zahraniční odborníky, je v poslední době vysněným cílem mnoha Řeků, Španělů či Portugalců, kteří jsou doma bez práce či nemají zaměstnání podle svých představ. Co však zažilo město Schwäbisch Hall v Bádensku-Württembersku, nemá hned tak obdoby.

Zprvu to vypadalo jako skvělá myšlenka. Při hledání odborníků rozjelo Schwäbisch Hall reklamní ofenzivu a obrátilo se na občany z jihu Evropy.

Z dotyčných zemí vyrazili do Švábska novináři, aby si udělali představu o pracovních možnostech, které by jejich krajané v zemi německé "zaslíbené" měli.

Zatímco v jiných státech byla reakce na vábení Švábů spíše vlažná, v Portugalsku se strhla doslova bouře.

V krizi sužované zemi se městečko kdesi v Germánii stalo pro mnohé symbolem naděje. Rájem. Novodobým Eldorádem.

Vše způsobily pouhopouhé dvě zprávy v portugalských médiích - v deníku Diário Económico a televizi TV1. Reportáže doslova opěvovaly pracovní příležitosti,údajně vysoké mzdy a možnosti sehnat levné bydlení ve Schwäbisch Hall. U části Portugalců vzbudily tyto informace velké naděje. Tím horší bylo probuzení.

Portugalská média zveřejnila i kontaktní údaje jobcentra ve Schwäbisch Hall. Stačilo tedy, aby se zájemci o práci ohlásili e-mailem. Už den poté přišlo do Schwäbisch Hall asi 2500 žádostí o pracovní místo. Nakonec jich bylo zhruba 15 tisíc.

Někteří se nezdržovali psaním e-mailu a vyrazili do Švábska osobně. Sedli do auta nebo letadla a hurá směrem na severovýchod. Haló, už jsem tady... "Ihned se jich osobně dostavilo šedesát pět," prozradil agentuře DPA Martin Kaspar, který pracuje pro radnici ve Schwäbisch Hall. A to byl jen začátek.

Portugalské zájemce o práci však poslali zpátky domů. Některým prý tekly i slzy, protože na cestu do Německa vydali své poslední úspory. Bylo to prý hodně emocionální. Němečtí zprostředkovatelé práce od nich chtěli jen různé údaje.

V první vlně získaly práci dvě desítky Portugalců. Většinou v gastronomii jako číšníci, kuchaři či barmani. Mezi 15 tisíci zájemci nebyl ale například nikdo, kdo by splňoval požadavky na inženýra první třídy a k tomu uměl německy. Zájem zaměstnavatelů byl hlavně o specialisty různých technických oborů.

Nedostatek jazykových znalostí byl nakonec hlavním důvodem, proč byli téměř všichni zájemci o práci ve Schwäbisch Hall a okolí odmítnuti. Německy uměla jen tři procenta žadatelů. Pro většinu německých firem je přitom znalost domácího jazyka alespoň na střední úrovni nezbytná.

Práci ve Schwäbisch Hall nakonec dostalo pouhých 26 Portugalců z 15 tisíc.

"Poptávka a nabídka někdy nejdou dohromady," říká Kaspar. Celá náborová akce byla nakonec velkým vystřízlivěním - pro obě strany.

Údaje o některých zájemcích o zaměstnání poslali pracovníci jobcentra na jiná místa v Německu, takže uspěli tam. Ale dosud jich byla jen hrstka. O 250 žádostech Portugalců o práci se ještě jedná, snad bude mít co největší část z nich štěstí.