Boj obcí
Naši rudí rodáci. Proč se pohlavárům KSČ stavějí pomníky

Dvě obce na východě Slovenska postavily památníky svým rodákům - ideologovi KSČ Vasiľu Biľakovi a prokurátorovi Jánu Pješčakovi. Proč jejich obyvatelé takto uctívají někdejší komunistické aparátčíky a co nutí aktivisty tyto symboly v zapadlých vesnicích ničit?

"Čekal jsem, že dojde k bitce, ale tohle určitě ne," popisuje aktivista Luboš Lorenz okamžiky kdy mu podle jeho slov starosta obce Velký Lipník při pokusu počmárat pamětní desku komunistického prokurátora Jána Pješčaka podtrhl popelnici, na které v tu chvíli stál. Lorenz spadl na beton, zlomil si žebro a potloukl se tak, že je doma na neschopence. Incident zaznamenaly kamery a zadokumentovala policie. Lorenze čeká přestupkové řízení kvůli poškozování majetku. Starosta Peter Labant (nezávislý) může dopadnout hůř, policie už v případu začala trestní stíhání kvůli ublížení na zdraví.

"Chtěl jsem zabránit ničení obecního majetku a rozhodně nebylo úmyslem nikoho zranit ani napadnout," hájí se Labant. Přichází s verzí, že se vše seběhlo nešťastnou náhodou: "Další osoba do mě strčila a přitom jsem narazil do popelnice a to následně vyvolal ztrátu rovnováhy pana Lorenze a jeho pád na zem," píše v e-mailu a celé to považuje za cílenou provokaci a výtržnost.

Incident Labant versus Lorenz vypovídá o krkolomném vyrovnávání se s minulostí. Je to věc společnosti v každé postkomunistické zemi včetně té naší.

Máte povolení?

Ján Pješčak se jako prokurátor podílel na procesech padesátých let, za normalizace působil na ministerstvu vnitra a v osmdesátých letech to dotáhl na ministra spravedlnosti (viz Prokurátor a ideolog). Jeho rodná obec Velký Lipník se mu nedávno odhalila na budově úřadu pamětní desku, dle starosty Labanta o tom zastupitelstvo vesnice o tisíci obyvateli rozhodlo jednohlasně a bezvýhradně: "Vnímám ho totožně jako mnozí ostatní obyvatelé, jako významného rodáka a patriota, který se významně přičinil o rozvoj obce."

Deska už na budově nevisí. Nejdřív se ji neúspěšně pokusil demontovat Lorenz, v noci před mým příjezdem ji ale kdosi konečně zlikvidoval. Vůči návštěvníkům, kteří se o Pješčaka zajímají, je proto nálada krajně nepřátelská. "Máte povolení?" křičí na mě žena z protějšího domu, když zbytky po tabuli fotografuji. Otevřeně se baví jen skupinka zvědavých kluků na kolech, podle jednoho z nich byl Pješčak "významný komunista, který se zasloužil o školství a zdravotnictví v obci". Dozvěděl se to ve škole? "Ne, o něm se neučíme, lidi to tak říkají." 

Biľak? Zreguloval potok

Obec Krajná Bystrá je o značný kus přátelštější. Možná protože cesta sem trvá o poznání déle, ves leží v těsné blízkosti Dukelského průsmyku na hranici s Polskem. Obec se třemi sty obyvateli se do centra pozornosti dostala proto, že loni v únoru odhalila pomník svému rodákovi Vasiľu Biľakovi, ideologovi komunistické normalizace po roce 1968.

Nezávislého starostu Jána Štefanca s tímto návrhem oslovila Komunistická strana Slovenska, pak obec společně s komunisty zřídili petiční výbor: "Referendum nebylo, ale byla petice. Výbor se prošel po obci, každého navštívil, z oprávněných 270 lidí se pod to podepsalo 200," říká starosta.

Osamělí bojovníci

Podobně jako Biľaka nebo Pješčaka uctívají na středním Slovensku prezidenta Slovenského státu Jozefa Tisa. Pamětní desky má v Bytči, Oščadnici a Čajakovciach, ve Varíně po něm pojmenovali ulici. A ačkoli slovenské zákony zakazují propagaci totalitních režimů, státní orgány nezasahují. Tahouny boje proti totalitním symbolům tak zůstávají dva aktivisté - Luboš Lorenz a jeho kamarád, výtvarník Peter Kalmus.

"Máme zákony, podle kterých se nepostupuje, policii to nezajímá," říká Lorenz doma v Košicích, kde si léčí zranění utrpěná ve Velkém Lipníku. Argument, že zdejší lidé vlastně své rodáky uctívat chtějí a aktivisty považují za vetřelce a nepřítele, Lorenz nebere: "Ať si chodí na hrob, ten my nezničíme ani žádnému fašistovi. Tohle je ale veřejný prostor a tam je to podle zákona zakázané."

* Proč lidé ve vesnicích na východě Slovenska nechtějí vidět své kontroverzní rodáky ve všech historických souvislostech?

* Jak se k tomu staví církev?

* Co dělá v tomto směru Ústav paměti národa?

* A má vůbec smysl komunistické symboly ničit?

Odpovědi na tyto otázky a celý text článku si přečtete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které je právě v prodeji