Německý myslitel Karel Marx, jehož teorie daly základ socialismu a komunismu, trpěl bolestivou kožní chorobou, kterou zřejmě způsobilo jeho náruživé kouření. Šlo o zánětlivé postižení velkých potních žláz, které má také vliv na psychiku, takže tato infekce se prý mohla promítnout i do Marxova díla. K přesné diagnóze došli němečtí lékaři Rudolf Happle a Arne König z univerzity v Marburgu.
Dnes je citovala agentura EFE, podle níž oba vědci považují autora Kapitálu za klasický případ vážných důsledků kouření.
Karel Marx trpěl mnoho let bolestivým záněty kůže a boláky v podpaží a tříslech. To, že byl silný kuřák, muselo mít vliv i na jeho úsudek. Ve své nejnovější studii, která vyjde příští měsíc v listu British Journal of Dermatology, došli Happle a König k závěru, že se potvrzuje, že hlavní příčinou kožního onemocnění hidradenitis suppurativa, jímž podle nich trpěl Marx, je nadměrné kouření. Zjistili, že 89 procent pacientů diagnostikovaných touto chorobou, jsou náruživí kuřáci.
Marxe s touto chronickou nemocí spojil v minulosti i britský dermatolog Sam Shuster. Ve své studii publikované už v roce 2007, napsal, že choroba musela spolu s chudobou značně ovlivňovat i Marxovo sebevědomí. "To vysvětluje jeho odcizení, jež se projevovalo i v jeho díle," tvrdí Shuster.
Hidradenitis suppurativa se projevuje bolestivými kožními boláky, šířícím se zánětem, otoky, zesílením a zjizvením kůže. Shuster tím vysvětluje také dosud neobjasněné Marxovy kloubní a oční potíže, které byly tak velké, že mu někdy znemožňovaly pracovat.
Shuster při stanovení diagnózy vycházel hlavně z Marxových dopisů přátelům. Marx v nich své boláky nazýval podvraťáky a sviněmi a v jednom dopise dalšímu německému mysliteli a filozofovi Bedřichu Engelsovi z roku 1867 napsal, že "buržoasie si bude jeho vředy pamatovat do konce svých dní". Marx zemřel v roce 1883 ve věku 65 let.
Foto: Profomedia a archív
