Říká o sobě, že je "utopický socialista" anebo "modlící se komunista". Německá veřejnost, hlavně ta na východě republiky, ho většinou zná jako komisaře Bruna Ehrlicha ze seriálu Tatort (Místo činu). Začátkem tohoto týdne představila německá Levice (Die Linke) Petera Sodanna (72) jako svého kandidáta na úřad spolkového prezidenta.
"No, co mám teď říci...? Víte, mám takovou vlastnost. Jenom obtížně říkám ne. A když se mě teď všichni ptají - Oskar Lafontaine, Gregor Gysi (předáci strany Die Linke) - jak mám říci ne?" vysvětloval Sodanno německým novinářům své pocity těsně poté, co ho představitelé Levice v německém Bundestagu představili jako svého šampiona na úřad německého prezidenta.
Je vidět, že svou novou roli ještě nestudoval, konstatovala některá německá média.
Penzionovaný kriminalista z televizní obrazovky se bude ucházet o křeslo hlavy státu příští rok v květnu, kdy společně s prezidentskými kandidáty CDU/CSU a SPD, Horstem Köhlerem a Gesine Schwanovou, předstoupí s projevem před volitele Spolkového shromáždění.
Sodannova nominace Levicí na prezidentský post nepostrádá kuriózní rysy. U části lidí, kteří ho dobře znají a mají rádi, vzbudil tento krok chichotání - nemá daleko od frašky.
Přitom soudruzi z vedení Levice měli zprvu v plánu mnohem serióznější tažení na zámek Bellevue, berlínské sídlo spolkového prezidenta. Usilovali hlavně o nějakou prominentní ženskou kandidátku, ale žádnou takovou nedokázali o podobné mission impossible přesvědčit.
Pokud jde o intimnější detaily z osobního života, herec-kandidát na prezidenta na sebe například prozradil, že každé ráno luští na toaletě křížovku. Snaží se vždy vyluštit dvě, ovšem za pomoci slovníku pro křížovkáře.
Peter Sodann proslul jako herec, režisér a divadelní intendant. Jeho nejznámější rolí je bezpochyby policejní komisař Bruno Ehrlich v seriálu Tatort, v němž bojuje proti nejroztodivnějším zločincům ve městě Lipsku. V letech 1991 až 2007 se natočilo celek 45 dílů, poté starý komisař odešel do penze a nahradili ho mladší kolegové.
Občas se ovšem říká, že Sodannovou životní "rolí" je postava východního Němce jako takového (být Ossi; na rozdíl od Wessi, zápaďáka).
I proto se s ním a jeho postoji identifikuje nemálo východních Němců. Bylo by ovšem scestné označovat ho za ostalgika. Vedení Levice samo zdůrazňuje, že herec byl v časech NDR devět měsíců vězněn kvůli protirežimním postojům. Původně byl roku 1961 odsouzen dokonce na čtyři roky do vězení, ale po odsezení devíti měsíců mu byl jeho trest změněn na podmínečný. Podle archivů východoněmecké tajné policie Stasi na Sodanna donášelo osmdesát lidí. To však herci nijak nebránilo, aby jednomu z nich nepronesl na jeho pohřbu smuteční řeč.
Herec nepožaduje žádné vyrovnání se s bývalým komunistickým režimem, propaguje naopak mírnost při pohledu zpět. Ostatně, NDR je nezvratnou součástí jeho biografie a stejně jako miliony dalších se s ní do jisté míry identifikoval.
Po pádu berlínské zdi (1989) se postupně politicky sblížil s postkomunistickou Levicí (předtím PDS) a dokonce za ni roku 2005 kandidoval do Spolkového sněmu.
Byla to však jen kratičká epizoda, po dvou dnech stáhl svou kandidaturu zpět.
Nyní, jako levicový uchazeč o funkci spolkového prezidenta, žádnou kandidaturu stahovat zpět nebude muset. Proti soupeřům z CDU/CSU a SPD nemá totiž vůbec šanci. To mu však, i jako herci, zjevně vůbec nevadí. Šou začíná...
Foto: dpa, ARD a MDR
