Pátá kolona
Německá partaj si chodí pro rady na ruskou ambasádu
13.12.2014 07:30
Rusko má různé způsoby, jak prosazovat své zájmy v souvislosti s ukrajinskou krizí. Patří mezi ně i zasévání sváru mezi státy Evropské unie. Jak známo, na svou stranu si dokázalo získat už představitele dvou středoevropských zemí. Kreml se však snaží být aktivní i západněji, v hledáčku má politickou stranu Alternativa pro Německo.
Alternativa pro Německo (AfD) se může v blízké budoucnosti stát největší noční můrou kancléřky Angely Merkelové. Strana, která byla založena teprve před rokem a půl, představuje pro CDU novou hrozbu vycházející z pravé strany politického spektra. V letošních evropských volbách získala s programem založeným na odporu k euru a přistěhovalcům sedm křesel.
Merkelová může být znepokojena i další věcí. Jak informoval týdeník Spiegel, některé z hlavních postav strany navštívily ruskou ambasádu v Berlíně s cílem obdržet "strategické rady". Kromě předsedy strany Alexandera Gaulanda se v nedávné době dostavili na velvyslanectví i tajemník Georg Pazderski nebo tiskový mluvčí Christian Lüth.
S druhým mužem ruského velvyslanectví Olegem Krasnickým hovořili 26. listopadu dvě hodiny o postoji strany i protiruských sankcích Západu a ukrajinské krizi obecně. Hosty krátce pozdravil i sám velvyslanec Vladimir Grinin.
Rusové nabídli nepřátelům společné evropské měny strategické poradenství. Zatímco lídr strany Bernd Lucke se k nabídce staví skepticky, Gauland byl vstřícnější. "Proti pravidelným konstruktivním výměnám s Rusy nic nemluví," řekl.
Diplomaté prý nejsou žádnými hardlinery a ze spřátelených států prý žádné podobné nabídky na stole nejsou. Stejný názor zastává i šéf durynské AfD Björn Höcke. Ani podle něj proti radám a otevřeným rozhovorům nic nehovoří.
Strana odmítá, že by Rusové chtěli na její členy získat nějakým způsobem vliv. "Chceme zajistit už na obvodní úrovni, aby k ničemu takovému nedocházelo," ujistil tiskový mluvčí Lüth.
Kromě voleb do Evropského parlamentu letos AfD uspěla i při volbách do zemských sněmů. V Braniborsku skončila na čtvrtém místě s 12,2 procenta, v Durynsku také tak s 10,6 procenta a v Sasku dosáhla stejného umístění s 9,6 procenta.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.