Německá opoziční sociální demokracie (SPD) podmínila podporu smlouvě o rozpočtové odpovědnosti v EU prorůstovými opatřeními, jež žádá Paříž. Bez hlasů opozice přitom kancléřka Angela Merkelová fiskální pakt, jehož je iniciátorkou, doma neprosadí.
Vedení SPD požaduje mimo jiné vytvoření investičního a rozvojového fondu a programu na podporu růstu a zaměstnanosti. Tyto návrhy odpovídají linii, kterou razí nový francouzský prezident, socialista François Hollande, jenž míří do Berlína na svou první zahraniční návštěvu.
Dnešní Hollandova hostitelka Merkelová s impulsy na podporu růstu a zaměstnanosti v EU souhlasí. Rozhodně ale odmítá, aby byly realizovány za cenu dalšího zadlužování, jak to plánuje Hollande. Nechce kvůli tomu také znovu otevírat fiskální pakt.
SPD tvrdí, že její požadavky si nevyžádají nové dluhy. Finance do navrženého fondu se mají získat "přeprogramováním" prostředků, které jsou v současnosti už k dispozici, posílením Evropské investiční banky a z výnosů daně z transakcí na finančních trzích, jejíž zavedení německá levice dlouhodobě požaduje.
"Chceme, aby byl uveden v život program pro hospodářský rozvoj, takový růstový a investiční pakt, aby fiskální pakt a oddlužení mohly vůbec fungovat," doplnil předseda SPD Sigmar Gabriel, podle něhož němečtí sociální demokraté tyto požadavky konzultovali s francouzskými kolegy i s Hollandem. Z tohoto programu by podle SPD měly profitovat hlavně státy na jihu unie, které současná dluhová krize postihla nejsilněji.
Fiskální pakt musejí v Německu schválit obě komory parlamentu dvoutřetinovou většinou. Tu vládní středopravá koalice ani v jedné části parlamentu nemá, v horní komoře je dokonce v menšině.
Spolkový sněm, dolní parlamentní komora, měl smlouvu původně schvalovat 25. května. Předseda poslanecké frakce SPD a bývalý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmaier však dnes konstatoval, že její projednání před prázdninami je zcela nerealistické.
K paktu, který vlády zavazuje dodržovat přísná rozpočtová pravidla a neprohlubovat zadlužení, se připojilo 25 členských států EU s výjimkou Velké Británie a České republiky.
