Lidé na obou stranách hranice mezi jižní Moravou a Dolními Rakousy kladně hodnotí změny v cestovním ruchu a rozvoj infrastruktury. Rakušané ale Čechy stále vnímají jako součást východního bloku. Bariérou pro ještě užší spolupráci je jazyk. Ukázal to výzkum vědců a studentů z Masarykovy univerzity provedený ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou.
Projekt měl zjistit, do jaké míry využily regiony ležící v těsné blízkosti hranice nové rozvojové možnosti, které se objevily po pádu železné opony.
Na otázku, co si lidé žijící v příhraniční oblasti jižní Moravy vybaví, když se řekne Rakousko, většina odpověděla Vídeň. Rakušané mají zase s Českem spojené levné nákupy.
"Stanovili jsme si tři hlavní mezníky vývoje, pád železné opony, vstup Česka do Evropské unie a vstup do schengenského prostoru. Výzkum jasně ukázal, že největší vliv měl právě pád železné opony," řekl vedoucí projektu Milan Jeřábek z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Obě strany se navzájem vnímají jako přátelské, Rakušané však Čechy stále vidí jako součást východního bloku a občas pro ně nejsou rovnocennými partnery, vnímají je jako méně bohaté a méně úspěšné. Malou znalost a participaci obyvatel v přeshraničních projektech ukázal výzkum na obou stranách hranice. Tradiční překážkou je jazyková bariéra.
Dotazníkové šetření provedli studenti ve smíšených česko-rakouských skupinách v okresech Břeclav a Znojmo na české straně a v regionech Hollabrunn a Mistelbach na straně rakouské. Výzkumu se zúčastnilo více než 300 obyvatel jižní Moravy a téměř 450 respondentů z Dolních Rakous. Na rozvoj spolupráce se pedagogové také zeptali deseti českých a deseti rakouských starostů.
