Asi stále jenom málo lidí v zahraničí bude znát jméno předsedy britských Liberálních demokratů. Ale nic to neznamená. Ještě nedávno jej neznalo ani mnoho britských voličů. Hvězdu z něj udělala jedna televizní debata.
Popularita může být značně ošidná. Mimo jiné se o tom přesvědčil i Winston Churchill, který měl dva měsíce před volbami v roce 1945 podporu 83 procent Britů a přesto prohrál. Nikdo zatím válečného předsedu vlády nedokázal překonat.
Přiblížil se mu minulý týden - soudě podle průzkumu listu The Sunday Times - nepříliš známý předseda Liberálních demokratů Nick Clegg, který má sympatie 72 procent Britů. Jeho protivníci, konzervativec David Cameron a labourista Gordon Brown, za Cleggem zaostávají o desítky procent. Předseda liberálů dokonce předčil i popularitu šéfa "nových labouristů" Tonyho Blaira v dobách jeho největší slávy.
ČTĚTE TAKÉ: Británie: liberálové drtí podle průzkumu konkurenci
Nick Clegg si vedl v první televizní debatě předsedů politických stran v historii Británie velice dobře a jednoznačně předčil Browna, jehož strana je u moci třináct let, i Camerona, jehož konzervativci by se chtěli vlády po letech chopit. Průzkumy favorizují konzervativce s 33 procenty, za kterými jsou labouristé s 30 procenty a Cleggovi liberálové s 29 procenty. Podobnou situaci, kdy tři strany mají před volbami téměř shodnou podporu voličů, Británie nezažila od voleb v roce 1920.
Liberálové oslabují především konzervativce. Pokud by volby dopadly tak, jak naznačují průzkumy, nejvíce křesel by získali labouristé - 287 -, což by dalo Gordonu Brownovi šanci, aby se znovu posadil do křesla premiéra. Nicméně by to neměl tak snadné jako doposud, protože by musel usilovat o podporu Liberálních demokratů s 93 křesly. David Cameron s konzervativci by tak zřejmě zůstal v opozici - sice by strana měla o 46 křesel více, než nyní (239), ale k moci by mu to nepomohlo.
Je proto jenom logické, že se obě velké strany nyní pouštějí do liberálů i Nicka Clegga osobně. Především konzervativci vyrazili do útoku. Jejich stínový ministr zahraničí William Hague řekl, že bývalý evropský úředník a poslanec Clegg by hlasoval pro "evropský superstát". "Je ochoten podepsat všechno, co mu bude nabídnuto z Bruselu," řekl Hague. "Chce přijmout euro, což je v rozporu s názorem většiny obyvatel této země."
Podobná nařčení jsou v Británii obvykle vnímána citlivě. Nyní se zdá, že tomu ovšem tak nebude. Podle zmiňovaného průzkumu The Sunday Times je 53 procent Britů nespokojených s hlavními stranami a chtějí, aby se Liberální demokraté stali jazýčkem na vahách. Proto jim zřejmě útoky konzervativců nemohou uškodit.
Zapálené profesorovy kaktusy
Vystudovaný archeolog a antropolog z Cambridge a vášnivý lyžař Clegg má k evropskému projektu nejvstřícnější postoj ze všech třech předsedů. Za ženu má expertku na evropské právo Španělku Miriam González Durántezovou, se kterou má tři děti. Jeho žena jej sice podporuje v kampani, ale nechala se slyšet, že se nemůže uvolnit z práce, takže s manželem nemůže pořád jezdit. Nicméně pokud by se Clegg stal premiérem, odešla by prý z právnické firmy.
Nick Clegg má ruské i holandské kořeny. Podle BBC je jeho otec bankéř Nicholas z poloviny Rus a pochází z aristokratické rodiny, která utekla z Petrohradu po pádu cara. Cleggova matka je Holanďanka Hermance van den Wall Bakeová a do Británie přišla ve dvanácti letech poté, co byla rodina osvobozena z japonského internačního tábora v Indonésii. Clegg hovoří samozřejmě anglicky, ale i holandsky, francouzsky, německy a španělsky.
Asi největšího (známého) prohřešku se dopustil v polovině 80. let, když mu bylo 16 let. Tehdy byl na výměnném pobytu v Mnichově. S kamarádem se opili a zapálili vzácné kaktusy patřící jednomu profesorovi. Byli zatčeni a Clegg dostal trest veřejně prospěšných prací. Incident se dostal i na titulní stranu místních mnichovských novin. Dnes jej komentuje slovy, že šlo o "opilecký žert", na který "není příliš pyšný".
Foto: ČTK/AP, profimedia.cz
