Nizozemci proti drogám. Zavádějí drogové pasy

Do Nizozemí míří každý rok miliony drogových turistů využívajících tolerování měkkých drog v zemi. Část domácích už toho má plné zuby, proto se letos zavádějí takzvané drogové pasy. Kvůli své tolerantní politice vůči měkkým drogám je nizozemská vláda pod trvalým tlakem Bruselu.

Co kdysi v Nizozemí začalo jako zajímavý a podle tvrzení domorodců úspěšný experiment, se 20 let poté úřadům v roli narkorežisérů počalo vymykat z rukou. Řeč je o tolerování prodeje a konzumace určeného množství měkkých drog v coffeeshopech (viz Měkké drogy ANO).

Přijetí schengenské smlouvy v půli 90. let minulého století, kdy zmizely hranice mezi Nizozemím a okolními státy EU - v Beneluxu už neexistovaly dříve -, s sebou přineslo doslova invazi drogových turistů.

Příkladem může být Venlo, jež se stalo vstupní branou pro mladé Němce hlavně z Porýní a Vestfálska do nizozemského drogového ráje. Pět oficiálních coffeeshopů ve Venlo nestačilo už záhy pokrýt ohromnou poptávku po hašiši a marihuaně, a tak jen v malé čtvrti u břehů Másy vzniklo na šedesát nelegálních prodejen měkkých drog.

Každý den za nimi do nevelkého města přijíždělo kolem čtyř tisíc Němců. Jejich často noční nájezdy provázel hluk, výtržnosti, kriminalita, močení na domy...

Roku 2001 úřady a policie rozjely akci Hektor, jejímž cílem bylo dobýt veřejný prostor zpět pro občany města. Zdařilo se až za tři roky především díky tomu, že radnice koupila dvě nemovitosti u hlavní silnice na okraji města.

Z bývalého parkoviště a občerstvovny pro řidiče nákladních vozů sotva 300 metrů od hranice s Německem se staly coffeeshopy Oase a Roots, jež připomínají tak trochu supermarket.

Jak stanoví zákon, nesmí se v nich prodávat alkohol ani tvrdé drogy, vstup je od 18 let a každý si může koupit pět gramů měkkých drog denně.

Ne každá obec je ale připravena ke zdlouhavému a trvalému boji s drogovou turistikou jako Venlo. Takový Roosendaal a Bergen op Zomm, pevnost, kterou v minulosti obléhala neúspěšně nejedna armáda, nakonec kapitulovaly před armádou milovníků trávy z Belgie a Francie. Staly se prvními městy, jež úplně zrušila coffeeshopy.

Jen pro členy klubu

Se snahami omezit drogový turismus k sobě už nějaký pátek přitahuje pozornost Maastricht, kam přijíždí ročně zhruba půldruhého milionu přespolních milovníků hašiše. Už roku 2005 se radnice dohodla s coffeeshopy, že budou měkké drogy prodávat jen domácím zákazníkům. Nedodržování ale nešlo nijak trestat, neboť podle definice EU nelze rozlišovat mezi občanem daného státu a Unie.

Čerstvým hitem v provincii Limburg je zkušební projekt zavádějící zákaznické průkazky, jakési drogové pasy. Cizinec si o něj může požádat po předložení národního dokladu o totožnosti v jakémkoli coffeeshopu. V průkazce je fotografie nebo otisk prstu držitele. Při nákupu měkké drogy zákazník otiskne svůj palec, takže počítačově propojené coffeeshopy vědí, komu hašiš mohou prodat a komu ne.

Maximální denní množství se snižuje z pěti na tři gramy. Neplatí se hotově, účty se posílají domů. Coffeeshopy tak znají nejen jména svých zákazníků, ale i jejich adresy.

Původně se plánovalo, že drogové pasy zavede od 1. ledna 2010 naráz osm limburských měst, ale jejich zdánlivě pevná fronta se začala rozpadat, když jim vláda v Haagu odmítla poskytnout další policisty a peníze na potírání ilegálního prodeje drog. Nyní se v souvislosti s vydáváváním pasů hovoří o březnu a čeká se na studii univerzity v Tilburgu, jejíž experti se vyjádří, zda je idea drogových pasů vůbec uskutečnitelná.

Po provincii Limburg by pasy měla vyzkoušet i města Eindhoven a Enschede. Obce doufají v pokles drogové turistiky až o 50 procent. Se snížením příjmů nejméně o čtvrtinu počítá i předseda sdružení coffeeshopů v Maastrichtu (VOCM) Marc Josemans. Projekt považuje za mírně pozitivní.

"Přijímám to se smíchem sedláka, kterého bolí zuby, jak tady u nás říkáme," dodal Josemans pro list Het Parool.

Coffeeshopy forever

Kvůli své tolerantní politice k měkkým drogám je nizozemská vláda pod trvalým tlakem Bruselu. Křesťanští demokraté (CDA), největší strana vládní koalice, dokonce loni požadovali ukončení této tolerance. Někteří experti již dříve předvídali, že coffeeshopy nepřežijí rok 2010. Mýlili se.

CDA mezitím svůj postoj zmírnila, ale s výhradou, že se přístupnost k měkkým drogám vrátí k původní myšlence, jež nepočítala s návaly milionů drogových turistů. Počet coffeeshopů v Nizozemí za uplynulých deset let přesto prudce klesl, a sice z asi 1400 na 700 ve stovce obcí.

Foto: Profimedia