Nizozemská vláda podala demisi a zemi čekají předčasné volby. Stalo se tak poté, co zkrachovala jednání o rozpočtových škrtech mezi menšinovým kabinetem a krajní pravicí, bez které nemá vláda parlamentní většinu. Rezignaci menšinového kabinetu premiéra Marka Rutteho přijala královna Beatrix. Nizozemsko se tak stalo už několikátou zemí Evropské unie, kde krize v eurozóně smetla vládu.
Panovnice premiéra Rutteho zároveň požádala, aby jeho vláda vedla zemi až do předčasných voleb. V úterý Rutte vystoupí v parlamentu během debaty o rozpočtových škrtech a o termínu konání nových voleb.
V sobotu zkrachovala jednání mezi menšinovou vládou a krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) o rozpočtových úsporách. Šéf PVV Geert Wilders, jehož strana zajišťovala kabinetu v parlamentu většinu, označil vládní návrh za nepřijatelný a od rozhovorů odešel.
Jednání o schodku začala 5. března poté, co nizozemská ekonomika upadla do recese. Cílem bylo dosáhnout dohody o škrtech ve výši 16 miliard eur (400 miliard korun). Odhady hovořily o letošním schodku státního rozpočtu ve výši asi 4,6 procenta hrubého domácího produktu, což je o 1,6 procentního bodu více, než umožňují unijní pravidla. Jejich naplnění přitom nizozemští politici žádali od silně zadluženého Řecka.
"Doufal jsem, že dokážeme něco vyjednat, ale tento balíček je nepřijatelný pro naši stranu i pro naši zemi," řekl šéf Strany pro svobodu. "Je načase jít za nizozemskými voliči," dodal s tím, že předčasné volby by se měly konat co nejdříve.
Nizozemsko je jednou ze čtyř zemí eurozóny, které stále mají špičkový rating AAA. Na finančních trzích ale panují obavy z dalšího vývoje nizozemské ekonomiky, protože se menšinové vládě nedařilo prosadit rozpočtové škrty, které by přispěly ke snížení deficitu státního rozpočtu. Ten v roce 2011 činil 28 miliard eur. Agentura Fitch už varovala, že by mohla Nizozemsku kvůli jeho dluhům rating snížit.
| Země EU, v nichž se kvůli hospodářské krizi již změnila vláda |
| IRSKO - Krize vyvolaná zhroucením realitního trhu a následným ohromným zadlužením bank, jež musel zachraňovat stát, EU a MMF, vedla loni v lednu k pádu vlády premiéra Briana Cowena. Irové vládě vyčítali i to, že měla příliš blízko k bankám a developerům a ponechala jim volnou ruku. V únorových volbách pak s převahou zvítězily opoziční strany Fine Gael (FG) a Labouristická strana a premiérem se stal šéf FG Enda Kenny. PORTUGALSKO - Premiér José Sócrates, v čele vlády od února 2005, podal demisi loni v březnu poté, co parlament neschválil úsporná opatření navržená jeho menšinovou socialistickou vládou. V červnových volbách pak zvítězila opoziční pravicová Sociálnědemokratická strana (PSD), jejíž předseda Pedro Passos Coelho se stal premiérem. Portugalsko se loni v dubnu stalo po Řecku a Irsku třetí zemí, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční pomoc. SLOVINSKO - Sociálnědemokratická vláda Boruta Pahora padla loni v září, když nepřežila rekonstrukci kabinetu spojenou s hlasováním o důvěře. Vaz jí srazilo předchozí červnové referendum, jež zamítlo její návrh penzijní reformy. Ve volbách počátkem prosince zvítězila nová středo-levicová strana starosty Lublaně Zorana Jankoviče. Na vládě se ale dohodla Slovinská demokratická strana (SDS) expremiéra Janeze Janši (ve volbách druhá) se čtyřmi stranami a Janša se stal v lednu premiérem. SLOVENSKO - Vláda Ivety Radičové (SDKU-DS) padla poté, co parlament v říjnu neschválil posílení pravomocí záchranného fondu eurozóny; Radičová hlasování totiž spojila s vyslovením důvěry. Krátce nato parlament posílení fondu eurozóny spolu s odhlasováním předčasných voleb schválil. Březnové volby drtivě vyhrála opoziční sociální demokracie (Směr-SD) Roberta Fica, která tak poprvé v historii země sestavila jednobarevnou vládu. Straně SDKU-DS sebral hlasy únik informací o korupční aféře z let 2005 a 2006 (spis Gorila). ŘECKO - Podpora socialistické vlády Jorgose Papandrea v parlamentu se rozdrolila poté, co Papandreu loni 31. října šokoval politiky v eurozóně i světové burzy oznámením, že vypíše referendum o pomoci od eurozóny. Od návrhu nakonec ustoupil, ale začátkem listopadu podal demisi. Vystřídala ho přechodná vláda ekonoma Lukase Papadimose, jež zemi vede do voleb vypsaných na 6. května. Řecko bylo v květnu 2010 kvůli neúnosnému zadlužení nuceno požádat o pomoc MMF a EU, která se ho od té doby finančními balíky snaží zachránit před státním bankrotem. ITÁLIE - Středopravicová vláda Silvia Berlusconiho ztratila většinu v parlamentu začátkem loňského listopadu; po schválení balíku reformních zákonů, který po zadlužené Itálii požadovala EU, Berlusconi podal demisi. Novou vládu sestavil ekonom Mario Monti, jehož vláda odborníků má zemi vést do řádných voleb v roce 2013 a pomoci zemi z dluhové krize. ŠPANĚLSKO - Předčasné volby vyhlásil socialistický premiér José Luis Zapatero (v čele vlády od dubna 2004) loni v červenci a za jejich cíl označil dodat zemi stabilitu. Španělsko zatím nepožádalo o finanční pomoc (jako Portugalsko, Irsko a Řecko), ale zmítá se též v hluboké krizi (vysoké zadlužení, stagnace hospodářství a nejvyšší nezaměstnanost v EU - téměř čtvrtina obyvatel). Listopadové volby vyhrála drtivě opoziční Lidová strana Mariana Rajoye, který se stal koncem prosince premiérem. RUMUNSKO - Premiér Emil Boc (v čele vlády od prosince 2008) začátkem února oznámil, že jeho vláda pravého středu odstupuje. Země v předchozích týdnech zažila vlnu protivládních demonstrací kvůli úsporným opatřením, jež byla vláda nucena přijmout poté, co v roce 2009 dostala od MMF, EU a Světové banky dvouletou půjčku 20 miliard eur. NIZOZEMSKO - Vláda se dnes rozhodla podat demisi a zemi tak zřejmě čekají předčasné volby. Učinila tak po krachu jednání o rozpočtových škrtech menšinového kabinetu s krajní pravicí. Jednání o schodku začala 5. března poté, co ekonomika upadla do recese; letošní schodek státního rozpočtu je odhadován na 4,6 procenta HDP (pravidla eurozóny stanoví hranici tří procent). |
