Nor Anders Behring Breivik prohlásil, že zabil 93 lidí, aby podnítil "revoluci" proti multikulturalismu, který podle něj podkopává evropské tradice a dědictví. A experti k tomu dodávají, že upřímná a poctivá debata o přistěhovalcích je zřejmě nejlepší cestou k tomu, jak předejít podobným výbuchům násilí.
Multikulturalismus je myšlenkový a politický proud, jenž reaguje na situaci vzniklou soužitím několika kultur a který věří, že v jednom státě mohou žít pohromadě jednotlivci a skupiny jiných kultur, náboženského vyznání, rasy i hodnot a vzájemně si rozumět a učit se od sebe.
V některých severských zemích i jinde v Evropě politické strany přiživují narůstající obavy veřejnosti z přistěhovalců. S tím, jak se zhoršují ekonomické podmínky a jak se opakují islamistické útoky, se šíří strach a podezření vůči novým příchozím.
Experti však argumentují, že příliš agresivní politická rétorika a taktika vyvolávání obav jen rozněcuje vášně místo toho, aby se věnovala řešení komplexních a zásadních problémů.
Protichůdná stanoviska a skutečnost, že politici chodí kolem přistěhovalectví a multikulturalismu jako kolem horké kaše, společnost jen frustruje a poskytuje v ní prostor pro hlasatele politiky tvrdé ruky.
"Pokud dvojí útoky v Norsku nespustí upřímnou a poctivou debatu o celém problému, včetně nastolení argumentů ohledně strachu, které často používá krajní pravice, budou se nadále přehlížet radikální skupiny, situace se zhorší a v budoucnu se pak mohou podobné útoky opakovat," říká Lilit Gevorgyanová, evropská analytička z institutu IHS Global Insight.
"Není to jen případ Norska. Napříč Skandinávií, ale také v západní a východní Evropě je spousta lidí, kteří jsou velmi frustrovaní z nedostatku otevřené debaty," dodává Gevorgyanová.
Britský premiér David Cameron, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy v posledních měsících prohlásili, že multikulturalismus zkrachoval.
Učinili tak v projevech, které jinak byly velmi opatrné na to, aby poukázaly na přínos přistěhovalců. Kritici ovšem říkají, že taková prohlášení v nejlepším případě nabízejí jen málo řešení, která by se vypořádala s ekonomickými a sociální tlaky, jež vyplývají z rostoucího přistěhovalectví a globalizace, a dělají dokonce i medvědí službu tomu, aby se využilo výhod multietnické společnosti.
A co je podle expertů ještě horší, taková poselství mají zakódovaná rizika, že vystaví často bezbrannou přistěhovaleckou komunitu pronásledování a do společnosti vnesou rasové napětí.
Jasným důsledkem nedávných projevů politiků a následné debaty veřejnosti o multikulturalismu je jen zaměňování pojmů, neurčitý pocit neklidu a často protichůdné závěry, tvrdí Sara Silvestriová z londýnské univerzity.
"Takže hledáme jednoduché odpovědi předkládané jako jednoduchá možnost výběru - umírněný islám versus radikální islám, multikulturalismus versus asimilace a podobně. Jenže takové zjednodušené vyjmenování a kategorizace jen dále lidi rozděluje a vyvolává animozity," dodává Silvestriová.
