Mirek Topolánek, český premiér a současný předseda Evropské rady, s čím dál větší intenzitou zakouší, jak těžké je pohybovat se v nejvyšších patrech evropské politiky, navíc ve vysoce výbušných dobách.
Tuto neděli ho čeká první summit, byť neformální, na obecné téma protekcionismus a ekonomická krize. Bude to poprvé, co bude řídit ostatní prezidenty a premiéry Evropské unie.
ČTĚTE TAKÉ: Rozhádaná unie: Sarkozyho kritizuje už i Merkelová
Uřídit bandu nejvyšších evropských politiků, z nichž mnozí stojí tváří v tvář lidovým bouřím a kolabujícím ekonomikám, nebude nic jednoduchého. Evropská unie navzdory všem snahám o jednotě stále jen hlavně mluví.
Nedělní jednání nejsilnějších evropských ekonomik v Berlíně toho bylo důkazem. Když německá kancléřka Angela Merkelová po schůzce říkala cosi o tom, že je nutné táhnout za jeden provaz, jinak se nepodaří současnou ekonomickou krizi v dohledné době překonat, vypadalo to poměrně věrohodně. Téměř vzápětí bylo znát, že jde spíš o zbožné přání.
"Pokud to řeknu velice jemně, pak rozdílnost v názorech byla poněkud veliká," citovaly agentury Mirka Topolánka. Toto povzdechnutí měl vypustit během letu zpět do Prahy. Ukázalo se totiž, že státníci mnohdy říkali něco jiného u jednacího stolu a jinak mluvili před novináři.
To je případ zejména francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který během tiskové konference šel mnohem dál, když oznámil, že takzvané daňové ráje čeká neodvratitelný konec. Co pak na to asi říkal lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, jehož země láká právě nízkými daněmi?
Jindy výřečný český premiér toho mnoho neřekl. Přisoudil si roli pouhého poslíčka, který výsledky přípravného jednání na globální zasedání G20 počátkem dubna v Londýně, předá nepřítomným/nepozvaným členským zemím EU.
Krátce nato bylo jasné, že mnohým se rozhodování o bezprecedentní regulaci finančních trhů jen mezi několika vyvolenými pranic nelíbilo. "Musím přiznat, že mě extrémně znepokojuje současný institucionální chaos. Nikdy v historii unie nebylo období, kdy by se vytvářely takové zájmové kliky," řekl agentuře DPA finský ministr zahraničí Alexander Stubb.
Do Berlína byli pozváni Britové, Francouzi, Italové, ale také Nizozemci a Španělé. Poslední dva jmenovaní ale do seskupení nejsilnějších globálních ekonomik G20 nepatří. "Nerozumím, čeho se v Berlíně dosáhlo. Celé to podlamuje nejen malé členské státy, Evropskou komisi, ale i radu (Evropskou radu, které nyní předsedají Češi)," poznamenal šéf švédské diplomacie Carl Bildt.
Nadšením nepřekypovalo ani Polsko, Lucembursko, Portugalsko či Belgie. Uvnitř unie se navíc znovu objevuje dělicí čára mezi starými a novějšími členy. V neděli před summitem se sejdou na jakémsi mini-summitu středo a východoevropské členské státy, aby koordinovaly svůj postup vůči krizi. Země jako Polsko se bojí, že například Francie svojí váhou prostě převálcuje snahy Evropské komise protekcionismu zabránit. Ale i toho, že nováčci a většinou nečlenové eurozóny, mají horší přístup například k financím v Evropské centrální bance.
Brusel ještě nedal zelenou záchranným balíčkům, který pro automobilový průmysl schválila Francie, Španělsko a Itálie. Dobře ví, že jakmile v jednom případě i jen lehce povolí, spustí se nezadržitelná spirála. V neděli má být protekcionismus jasně uzamčen do skříně. S jakou razancí tam bude vhozen záleží na schopnostech Čechů ukormidlovat unijní loď prudce se houpající na vlnách krize. Těžkou zkoušku si lze sotva představit, bez ohledu na to, že půjde jen o slovní rozcvičku a nikoli závazná rozhodnutí.
Foto: AP, Reuters
