Je to vrchol jeho nynější návštěvy Evropy. Americký prezident při projevu u Braniborské brány v Berlíně slíbil, že jeho země sníží své arzenály jaderných zbraní o třetinu. A vyzval další státy, aby USA následovaly.
Podle dohody START, kterou Barack Obama podepsal v Praze v roce 2010 s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem, se stav jaderných hlavic do roku 2018 sníží na 1550.
"Po zevrubné analýze jsem dospěl k názoru, že můžeme zajistit bezpečnost Ameriky i našich spojenců a zároveň udržet silné a hodnověrné strategické odstrašení, pokud snížíme stav našich rozmístěných strategických jaderných zbraní až o třetinu," řekl Obama.
"Chci s Ruskem dohodnout omezení (výzbroje) a posunout se za stanoviska z dob studené války," prohlásil.
Podle ruských médií Obama už ruskou stranu o svých plánech informoval. Moskva dnes na návrh USA ještě před pronesením Obamova projevu reagovala ústy Jurije Ušakova, jednoho z poradců prezidenta Vladimira Putina.
Podle agentury ITAR-TASS řekl, že k jadernému odzbrojování by se podle názoru Kremlu měly připojit i ostatní jaderné mocnosti.
V projevu u Braniborské brány v centru Berlína, který byl už předem označován jako "historický", Obama vyzval i k omezení ruských a amerických taktických jaderných zbraní v Evropě. Oznámil, že v roce 2016 svolá summit o jaderné bezpečnosti.
Podle amerického tisku by se měl zabývat zajištěním štěpného materiálu a odvrácení hrozby jaderného terorismu.
Prakticky souběžně s Obamovým projevem hovořil v Petrohradě o problémech strategické parity mezi USA a Ruskem prezident Vladimir Putin. Prohlásil, že Moskva přijme kroky, které zajistí rovnováhu sil strategického zadržování ve světě.
"Rusko bude zdokonalovat operativně taktické parametry svých prostředků protivzdušné a kosmické obrany," řekl prezident ve zjevné narážce na budování amerického protiraketového štítu v Evropě. Ten podle názoru ruského velení ohrožuje účinnost ruských strategických prostředků.
Na význam, který má pro Rusko dohoda o americkém protiraketovém štítu, upozornil dnes i náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. V rozhovoru s novináři vyjádřil názor, že dohodě o dalším snižování strategických jaderných arzenálů musí předcházet ujednání o osudu protiraketové obrany USA.
"Špehování" občanů je užitečná věc
Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová na dnešní tiskové konferenci v Berlíně obhajovali dohled zpravodajských služeb nad internetem.
Sporný americký protiteroristický program Prism podle Obamy odvrátil útoky nejen v USA, ale i v Německu a zachránil životy. Podle Merkelové je důležité nalézt rovnováhu mezi zajištěním bezpečnosti a svobodou využívání komunikačních technologií.
"Je to systém s velmi přísnými pravidly pod dohledem soudu, kterým chráníme obyvatele," zdůraznil Obama. "Víme konkrétně o nejméně 50 hrozbách, a to nejen v USA, ale i jinde ve světě jako tady v Německu," poznamenal bez bližších podrobností.
Podtrhl přitom, že Spojené státy nikomu v Evropě "nečmuchají" v e-mailových zprávách ani neodposlouchávají jeho telefonické hovory.
Také podle Merkelové "internet dává prostor i nepřátelům svobody zneužívat síť a ohrožovat životy lidí". "Ačkoli vidíme nezbytnost svobodného šíření informací, uznáváme, že se v jakési proporci musejí uplatňovat zájmy bezpečnosti. Proto je potřeba dosáhnout spravedlivé rovnováhy mezi oběma požadavky," uvedla kancléřka.
Obama na to reagoval konstatováním, že věří, že USA tuto rovnováhu nalezly. Slíbil Německu spolupráci při výměně informací zpravodajských služeb, kterou Merkelová považuje za nutnou.
Zprávy o tajném programu, kterým americké zpravodajské služby sledují internetovou a telefonní komunikaci doma i v zahraničí, vyvolaly v minulých dnech bouřlivé reakce v USA i v Evropě.
Tam se měl program Prism nejvíce zaměřovat právě na Německo, což vrhlo stín na první Obamovu návštěvu Berlína ve funkci amerického prezidenta.
V otázce boje proti terorismu americký prezident dnes popřel dřívější informace, že Spojené státy z Německa řídí útoky bezpilotních letounů na islamistické radikály v Africe. Potvrdil zároveň, že stále usiluje o uzavření věznice na Guantánamu. Kvůli odporu amerického Kongresu se podle něj tento plán ukázal složitější, než původně doufal.
Přezbrojený svět - asi 4200 jaderných hlavic je v operativním stavu |
|
Více než dvě dekády po konci studené války disponují všechny jaderné mocnosti světa zhruba 17.000 kusů jaderných hlavic, z nichž ale jen asi 4200 je v operativním stavu, tedy připravených k použití. Zbytek jsou většinou hlavice připravené k rozmontování podle dohod USA a Ruska o snížení stavu jejich strategických jaderných zbraní.
- Přesný počet jaderných zbraní v jednotlivých zemích není znám, jelikož je předmětem nejvyššího utajení. Přes značné snížení v posledních letech se ale všechny jaderné mocnosti dále snaží své zbývající jaderné zbraně modernizovat a vylepšovat.
- Nejnovějším smluvním dokumentem o omezení strategických jaderných zbraní je smlouva mezi USA a Ruskem označovaná jako nový START. Smlouva byla podepsaná v dubnu 2010 v Praze a v platnost vstoupila v únoru 2011. Dokument dává oběma státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu. Každá strana se zavazuje snížit počet hlavic z původních 2200 na 1550.
- Podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) má status jaderné mocnosti stát, jenž provedl pokusný jaderný výbuch před 1. lednem 1967. Do jaderného klubu tak oficiálně patří USA, Rusko, Británie, Francie a Čína. Jadernou bombu odzkoušela později i Indie (1974), Pákistán (1998) a KLDR (2006).
- Jadernými zbraněmi zřejmě disponuje i Izrael, který to sice nikdy oficiálně nepřiznal, ale ani nedementoval. Přitom právě Izrael patří k nejtvrdším kritikům jaderného programu Íránu, jemuž vyhrožuje i vojenským útokem na jaderná zařízení. Ta již několik let sleduje Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která ovšem zatím nedokázala vyvrátit tvrzení Teheránu, že mu jde o mírové využití atomu.
- Jaderné zbraně měly v minulosti i další země, například státy bývalého Sovětského svazu, které je vrátily Rusku, nebo JAR, která se v roce 1993 stala první zemí, jež všechny své jaderné zbraně zlikvidovala.
Zdroj: Federace amerických vědců (FAS), údaje jsou k začátku roku 2013. |
