Ukrajina
Obama pošle vojáky do Evropy. Co s Rusem? NATO rozděleno

Spojené státy ve světle nových bezpečnostních výzev přehodnotí své vojenské aktivity v Evropě a zvýší vojenskou přítomnost na kontinentu, uvedl Bílý dům. Novou strategii dnes oznámil přímo Barack Obama, jenž jedná v Polsku. NATO je nicméně stále rozdělené v otázce, zda rozmístit ve východní Evropě natrvalo více jednotek.

Prezident USA svůj záměr sdělil po schůzce se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským. Po americkém Kongresu Obama žádá, aby pro tyto aktivity schválil podporu v hodnotě jedné miliardy dolarů (asi 20 miliard Kč).

Posílením vojenské přítomnosti v Evropě se Obama snaží zmírnit obavy amerických spojenců NATO po ruských zásazích na Ukrajině. Finanční prostředky by měly být určeny na zvýšení počtu vojenských cvičení, nejrůznější výcvikové mise a rovněž rotace pozemních a leteckých sil na kontinentu.

Podle amerických představitelů, které citovaly světové agentury, by americký prezident rovněž chtěl, aby se americké námořnictvo více zapojilo do nasazení vojáků NATO v Černém a Baltském moři.

"Přehodnocujeme naši vojenskou přítomnost v Evropě ve světle nových bezpečnostních výzev na evropském kontinentu," uvedl ve svém prohlášení Bílý dům.

"Tyto snahy nepůjdou na úkor jiných obranných priorit jako je náš závazek týkající se znovunastolení rovnováhy v asijsko-tichomořské oblasti," dodal.

Podle polského prezidenta Komorowského je návrh na posílení vojenské přítomnosti ve východní Evropě "dobrou odpovědí" na dění na Ukrajině. Oznámil rovněž, že Polsko plánuje navýšit rozpočet na obranné výdaje.

Jak na ruského medvěda? Rozdělené NATO

Pokud jde o otázku trvalého rozmístění jednotek aliance na východě Evropy, je zatím NATO značně rozpolceno, uvádějí diplomatické zdroje v Bruselu. Ukázalo se to opět tento týden, kdy se v belgické metropoli sešli ministři obrany členských zemí NATO. V odpověď na ruskou anexi Krymu a krizi na Ukrajině se dosud dohodli jen na krátkodobých opatřeních.

Patří k tomu lepší střežení vzdušného a mořského prostoru. "Každý z 28 spojenců se na tom podílí svým způsobem - loděmi, letouny, jednotkami a plánovači," řekl šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. Tomu říká solidarita v akci.

Nyní jde ale podle Rasmussena o to, dohodnout se na dlouhodobých opatřeních, neboť Moskva anexí Krymu a trvalou agresí proti Ukrajině vytvořila v Evropě novou bezpečnostní situaci. Jak má ale důvěryhodné odstrašení směrem k Rusku konkrétně vypadat, o to se členové NATO už týdny dohadují. A společné odpovědi nejsou v dohledu.

Snad bude jasněji v září na plánovaném summitu aliance ve Walesu. Na pořadu jednání jsou mimo jiné nový bezpečnostní plán pro východ Evropy, celkové zlepšení vojenských schopností NATO, spravedlivější rozdělení finanční zátěže uvnitř aliance a výcviková mise "Resolute Support" v Afghánistánu od roku 2015.

S případným možným rozmístěním několika set vojáků NATO na svých územích se Východevropané a Pobalťané nechtějí smířit. Mnoho politiků a občanů v těchto zemích považuje Rusko za nepřítele a považují se jím přímo ohroženi. Požadují pořádání velkých manévrů, trvalou a viditelnou přítomnost bojových jednotek a moderních vojenských zařízení v tomto regionu.

Hlavně jihoevropským členům aliance jdou ale podobné požadavky příliš daleko. Dosti zdrženlivé je ale i Německo.

V současnosti se vedou spory také o to, jaké by třeba rozmisťování jednotek NATO na Východě mělo vůbec smysl. Četní vojenští experti upozorňují, že mnohem důležitější je zvýšená připravenost k nasazení a větší flexibilita jednotek.

"Síly je třeba dostat rychle tam, kde jsou potřeba," prohlašuje vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě generál Philip Breedlove.

Česko je schopno poskytnout baltským státům prostředky protivzdušné obrany, pokud o ně požádají. Novinářům to dnes v sídle NATO v Bruselu řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Česká nabídka protiletecké obrany je reakcí na současnou ukrajinskou krizi a obavy pobaltských republik před silovými operacemi Ruska na východě kontinentu.

Stropnický před zahájením jednání ministrů obrany aliance připomněl, že Praha již v reakci na ruskou hrozbu prodloužila podzimní misi českých stíhačů s letouny Gripen na Islandu ze tří na devět týdnů. "Máme i jiné kapacity.

Protivzdušnou obranu jsme schopni poskytnout v jisté míře baltským státům na požádání," řekl Stropický.