Vražedný islám
Obavy v Německu: Pokud bude moct IS zaútočit, zkusí to

Pokud bude mít teroristická organizace Islámský stát možnost zaútočit v Německu, pokusí se o to. V televizi ARD to řekl předseda Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maassen. Šéf organizace, která plní funkci civilní kontrarozvědky, však nedoporučuje, aby Německo kvůli teroristickému riziku plošně rušilo všechny nadcházející velké akce. Kvůli hrozícímu útoku byl v úterý večer na poslední chvíli zrušen přípravný fotbalový zápas v Hannoveru mezi Německem a Nizozemskem, kancléřka Angela Merkelová to dnes označila za správné rozhodnutí.

"Německo je nepřítelem IS. Tak nás IS vidí, stejně jako všechny západní státy," řekl Maassen. "Už delší dobu upozorňujeme, že pokud nás IS bude moct zasáhnout, pokud bude moct v Německu uskutečnit teroristický útok, udělá to. Velmi se toho obáváme," uvedl.

Podle Maassena se v Paříži ukázalo, že teroristé přistoupili k nové taktice, kterou dříve v Evropě neužívali. Namísto pumových útoků, které spáchali například teroristé v Madridu v roce 2004 a které v minulosti prováděla i baskická organizace ETA, začali využívat sebevražedné atentátníky. "Je to pro nás velmi složité získat potřebné informace a zkřížit plány na takový útok," řekl šéf BfV.

Vyslovil se ale proti plošnému rušení všech velkých shromáždění, která by se mohla stát terčem teroristů. "To bych v žádném případě nedoporučil," řekl. Německo se podle něj musí naučit žít s tím, že existuje teroristická hrozba. Poukázal přitom na to, že v minulosti čelily opakovaným teroristickým útokům Španělsko nebo Británie, přesto se v těchto zemích velké sportovní a kulturní akce konaly.

Podle Maassena bylo obtížné i rozhodnutí o zrušení úterního fotbalového zápasu v Hannoveru, protože jeho konání mělo být symbolem toho, že Německo nesklání hlavu před terorismem. Kontrarozvědka doporučila odvolat utkání teprve v okamžiku, kdy získala velmi konkrétní indicie, že se zápas může stát terčem atentátu.

Merkelová označila rozhodnutí o zrušení zápasu za "velmi těžké, ale správné". Ve dvouminutovém projevu poděkovala fanouškům, že i po výzvě k evakuaci stadionu zachovali klid a poslouchali pokyny policie, a bezpečnostním složkám za ochranu německých občanů. Deník Bild však na svém serveru vyjádření kancléřky kritizoval, protože se kancléřka vyhnula zmínce o celkové bezpečnostní situaci v Německu.

Ministr financí Wolfgang Schäuble navrhl zvážit, zda by se na zajištění bezpečnosti v zemi neměla podílet i armáda. "Měli bychom přemýšlet o tom, zda jsou možnosti naší policie dostatečné, když bychom měli situaci jako v Paříži, kdy by byly útoky na třech až čtyřech místech," řekl konzervativní ministr deníku Rheinische Post.

Proti zapojení armády do policejních úkolů se ale vyslovila sociální demokracie (SPD), která je vládním partnerem konzervativců. Nasazení armády na německém území nepředpokládají ani zákony, podle rozhodnutí ústavního soudu z roku 2012 mohou vojáci chránit domácí bezpečnost jen "ve výjimečných situacích katastrofického rozměru".

Schäuble nicméně odmítl v reakci na teroristickou hrozbu úplně uzavřít německé hranice. Podle něj v silách německých bezpečnostních sil je zajistit úplnou kontrolu 3500 kilometrů hranic. Řešením je podle něj posílit ochranu vnějších hranic Evropské unie, podílet by se na tom měly všechny unijní země.