Srdce Evropské unie, Belgie, je současně významnou baštou džihádistů. Hlavním hnízdem islámských teroristů je bruselská čtvrť Molenbeek. V souvislosti s nejnovějším masakrem v Paříži bylo v Molenbeeku zatčeno sedm osob. Není to zdaleka poprvé, co se toto problémové místo dostalo do hledáčku policie, neboť spojení s ním existuje u mnoha útoků islamistů v Evropě.
Podle dosavadních výsledků vyšetřování pařížských masakrů žili dva ze zabitých atentátníků v Bruselu. Nejméně jeden z nich v problémové čtvrti Molenbeek.
Jde o francouzského občana Brahima Abdeslana. Jeho bratr Salah, který si půjčil automobil VW Polo s belgickou poznávací značkou, jenž vrazi zanechali u místa krveprolití v Paříži, je na útěku.
O uplynulém víkendu belgický premiér Charles Michel prohlásil: "Zjišťuji, že téměř vždy existuje spojení s Molenbeekem. To je gigantický problém." Předseda vlády ví, o čem mluví.
V západobruselské čtvrti si koupil zbraň jak Amedy Coulibaly, který letos v lednu zajal zákazníky v pařížském supermarketu, tak Mehdi Nemmouche, atentátník na bruselské židovské muzeum z loňského roku. Bydlela zde i sestra Ayouba El-Khazzaniho, který se letos pokusil o atentát v rychlovlaku Thalys. On sám žil v Molenbeeku nějaký čas.
Policie provádí v této čtvrti opakovaně razie a zatýká v ní. Stalo se tak i po loňském atentátu na satirický magazín Charlie Hebdo.
Speciální jednotka tehdy ve východobelgickém Vervieru zastřelila dva domnělé islamisty, kteří měli rovněž kontakty na Molenbeek.
Belgie - bašta džihádu
V Molenbeeku se déle zdržoval i jeden ze zločinců, který připravoval teroristické útoky v Madridu v roce 2004. Stejně tak v bruselské čtvrti nějakou dobu žili vrazi Ahmada Šáha Masúda (1953 až 2001), legendárního velitele afghánské Severní aliance, jenž bojoval proti sovětským okupačním jednotkám a později proti Talibanu.
Starostka čtvrti Françoise Schepmansová hovoří v souvislosti s místem svého úřadování o zjevné teroristické síti.
Název čtvrti - Molenbeek - zní celkem idylicky. V překladu znamená "Mlýnský potok". K tomuto původnímu názvu byl v devatenáctém století přidán svatý Jan, aby se místo odlišilo od mnoha jiných Mlýnských potoků. Celý název čtvrti tedy zní Sint-Jans-Molenbeek. Už nějaký čas je ale tato část Bruselu o rozloze 5,9 kilometrů čtverečních neblaze proslulá hlavně kvůli militantnímu islámskému fundamentalismu.
Od začátku století se počet tamních obyvatel zvýšil z přibližně 70 tisíc na 95 tisíc. Podíl muslimů zde činí zhruba 40 procent, nezaměstnanost mezi mladými dosahuje téměř 50 procent. Jde o jednu z nejchudších částí Bruselu.
Počet džihádistů v Belgii je obzvláště vysoký: k Islámskému státu (IS) se z této země připojilo přes čtyři sta bojovníků. V poměru k počtu obyvatel se tak Belgie stala nejdůležitějším místem rekrutování islamistických teroristů v Evropě.
A epicentrem jejich verbování je podle všeho právě Molenbeek.
Belgický ministr vnitra Jan Jambon musel nyní ve vlámské televizi VRT přiznat: "Situaci v Molenbeeku nemáme pod kontrolou." Nic jiného mu ostatně nezbývalo, nechali se slyšet domácí komentátoři.
Muslimové dobývají Brusel
V některých mezinárodních médiích si mezitím bruselská čtvrť vysloužila označení "hlavní město džihádu". Nový poznatek to ovšem není. Před deseti lety v Molenbeeku skrytě rešeršovala belgická novinářka Hind Fraihiová, která konstatovala, že tam našla "separovaný muslimský stát, v němž se Belgie mnohdy zdá daleko".
Fraihiová, sama věřící muslimka, sledovala, jak náboženští extremisté stále usilovněji vnucují své pojetí islámu umírněným souvěrcům. Nezahaleným ženám se dle ní v Molenbeeku nadává, plive se na ně a k odpadlíkům se přistupuje s opovržením.
Obyvatelům bez migrantského pozadí, tedy původním Belgičanům, se neříká Belgičané, nýbrž "nevěřící". To vše ve městě, které je metropolí EU.
Podle některých muslimů jsou ale v Belgii horší džihádistická hnízda než Molenbeek. Patří k nim prý i Antverpy.
Počet muslimů v Belgii a Bruselu se setrvale a poměrně rychle zvyšuje. Zhruba šest procent z jedenácti milionů obyvatel Belgie je islámské víry. Většina z nich má marocké kořeny, druhé největší skupině proudí v žilách turecká krev.
Sedmapadesát procent novorozenců v Bruselu jsou dnes muslimové, islámské náboženství vyznává zhruba třetina Bruselanů. Maročanů je mezi nimi podle belgických sociologů přes 280 tisíc, Turků více než 160 tisíc.
Rekordmany v počtu cizinců jsou čtvrti Sint-Joost-ten-Node (96 %), Sint-Gillis (91 %) a Elsene (86 %).
Žít a nechat žít
Podle nedávné studie Lovaňské univerzity bude hlavní město nejpozději od roku 2030 převážně muslimské. Významnou roli při tom hraje i slučování rodin migrantů. Pro zajímavost: roku 1979 si manželky ze své bývalé vlasti přiváželo 41 procent Maročanů žijících v Belgii, dnes je to více než 70 procent.
Belgická společnost je svým způsobem anarchistického ražení a heterogenní jako žádná jiná v Evropě. Málokoho opravdu vzrušuje, když se vlámským a valonským partajím nedaří dlouho po volbách sestavit vládu.
Nad kulturně-jazykovými rozmíškami Vlámů a Valonů se spíše krčí rameny. S nedostatky se prostě žije.
Skvělý biotop pro živoucí anarchii poskytují federální struktury, které výrazně ztěžují snahy o přehled nad existujícím "chaosem". Kdo chce žít takříkajíc inkognito, tomu Belgie nabízí vhodné útočiště - "nestarat se" patří k belgickému bytí. Snad nikde jinde v EU není tolik náboženství a kultur jako zde.
V Bruselu žije spolu, či spíše vedle sebe, přes sto národností. Blahobytní úředníci EU, ilegální migranti, Afričané z bývalé kolonie Kongo... A od šedesátých let minulého století přichází stále více lidí muslimské víry. Je to třaskavá směs.
